Předsedou vlády se může stát kdokoliv, podle propočtu stačí vlastnit třetinu mediálního trhu a vydat na kampaň zhruba 100 milionů korun. Za peníze lze tedy koupit cokoliv.

Ovšem to je pokřivená politická strana, která vždy bude prosazovat zájmy jen skupiny obyvatel nebo svého majitele, kterému se podařilo vsugerovat lidem, že zájmy miliardáře jsou totožné se zájmy chudých. Něco jiného by však měla být osoba prezidenta. Ten by měl reprezentovat stát a národ jako celek. Podle průzkumů veřejného mínění se stává nejvážnějším protikandidátem stávajícího prezidenta jakýsi Jiří Drahoš, který cudně mlčí o své minulosti, ale obrázek si můžeme udělat podle toho, že nejspíše v roce 1972 nahradil vyhozené oběti čistek a titul CSc., kandidát věd dostal v roce 1977, tedy v období nejtužší normalizace. Komu asi tehdy byly takové tituly udělovány? Jelikož se soudruh kandidát tak dlouho klaněl ideálům internacionalismu, nelze se divit tomu, že dnes je z něho prvotřídní vítač přivandrovalců a bojovník za multikulturalismus, jehož zanícení předčí zápal mladých komsomolců, kteří si připadali jako vysoká pec při prvním odpichu!!!!!

Stále však mějme na paměti, že průzkumy tady nejsou proto, aby informovaly objektivně o názorech veřejnosti, ale aby je v zájmu vládnoucí bandy postupně vytvářely.

A tady opět nastupují peníze podle latinského rčení Pecunia omnia effici possunt. Jiřímu Drahošovi přispěl virtuální český filantrop Martin Voháňka částkou 1 500 000,- korun s tím, že další miliony budou následovat. Ovšem daleko více již dal Dalibor Dědek, původně kandidující za STAN. Následován developerem Luďkem Sekyrou. A mnoho dalších, které nenajdete ani na transparentním účtu kandidáta Drahoše, i když i podle stavu na tomto účtu je nejbohatším kandidátem.