Připomínáme si narození T. G. Masaryka, bylo toho napsáno o něm mnoho , dovolím si tvrdit že byl zajímavou osobností i bez prezidentského úřadu. Jeho cílevědomost, neochvějné přesvědčení o svých názorech, intelektuální schopnosti i jistá vícedimenznost a rozmanitost uvažování ho jistě předurčila k tomu aby zanechal stopu alespoň ve světě akademickém, pro štěstí naší země nezůstalo jen u toho.

Masaryk svým jednáním a životním příběhem ukázal že byl svůj, byl typickým nekývačem. Musím čistě lidsky obdivovat a pistupovat s velkým respektem k postojům  k  Hilsneriádě či k nepravosti královédvorského a zelenohorského rukopisu , v roce 1886 zveřejnil T. G. Masaryk v časopise Atheneum příspěvek filologa Jana Gebauera o potřebě dalšího zkoumání pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Sám příspěvek podpořil vlastní statí. Tyto kroky svědčí o nekomfortnosti, odvaze Masaryka a připravenosti jít proti většinovému názoru.

Masaryk též pochopil o čem politika je, uměl perfektně pracovat se svojí prezentaci, mnohdy využíval či i zneužíval své autority.