Jakýkoliv pokus uskutečnit v rezortu nějakou kontrolu nákladů ztroskotá na problému zájmů – doktoři či lékárníci mají zcela jiné zájmy než pacienti.

Zájmem doktora (ať se jmenuje Němeček nebo jinak) není vyléčit pacienta, ale léčit pacienta. To je ekonomická zákonitost. Pacient léčený přináší úkony, náklady, body a konzumuje léky. Je to zlatý důl pro doktora. Pacient vyléčený je sice přínosem pro společnost, ale doktor z něj nemá ani korunu – a uspokojením se člověk neuživí. Zájem na vyléčených pacientech by měly mít zdravotní pojišťovny jako správci peněz z veřejného pojištění. Jenže ty jsou ve skutečnosti v moci politiků a těmito politiky jsou v daném oboru zase lékaři. Existence většiny manažerů pojišťoven závisí na tom, jakou náladu má ministr zdravotnictví. A pokud ten začne mít pocit, že nějaká pojišťovna nedostatečně nadšeně vyplácí lékařům peníze, dá to najevo. Což většinou hned stačí.

Svatopluk Němeček nyní oznámil, že pošle k ledu další pokus racionalizovat alespoň trochu rozhazovačné české zdravotnictví a zřejmě zlomí obě nohy projektu elektronických receptů. Farmaceutická lobby chrání v tomto státě výdělky výrobců léků v řádu téměř osmdesát miliard korun ročně, není tedy divu, že si ministra – lékaře vodí na provázku. Zarazit kontrolní systém, který by podle odhadů ušetřil dvě a možná i více procent předepisovaných léků, znamená nechat farmaceutické firmy dál vydělávat kolem jedné až dvou miliard korun ročně navíc.