Dnes se v EU nehovoří již o polském instalatérovi, ale symbolem se stal rumunský řidič kamionu a „sociální dumping“. V této záležitosti se, při určitém zjednodušení, Evropa rozdělila na dva bloky: liberální východ a protekcionistický západ. 

V Evropském parlamentu nám leží na stole tři legislativní předpisy velmi třaskavé povahy - revize směrnice o vysílání pracovníků, s ní související dopravní balíček obsahující pravidla pro řidiče kamionů a směrnice o elektronické kartě pro poskytování služeb.

Vysílání pracovníků se sice týká jen 1 % zaměstnanců v EU, ale jde zde o zásadní princip. Západ chce srovnat mzdy vysílaných zaměstnanců, například autodopravců nebo pracovníků na stavbách, tak aby jejich odměny  byly za stejnou práci ve stejném místě stejné.  Východ v tom vidí překážku volného pohybu a zdravé konkurence. Debata je momentálně zcela zablokovaná. Každý má svou pravdu, logiku argumentů a nesmiřitelnost pozic je značná.

Pokud jde o dopravu, Česká republika a další státy bojují za to, aby byl režim transitu, tj. bez uplatnění požadavků na odměňování, co nejdelší. Podle původních úvah Komise by mohl rumunský řidič jezdit s kamionem na území jiného státu EU za rumunskou mzdu 5-7 dní, Francie a další státy ale nechtěly připustit ani jeden den. Komise proto navrhla limit tří dnů.