Někdy život hraje podivné hry. Jako by přímo miloval paradoxy. A tak se dvě hlavní politické entity, vybudované, podle vlastních deklarací, na principech demokracie svobody a lidských právech, mohou snadno octnout bok po boku elementům, které nelze, při nejlepší vůli, nazvat jinak, než ultranacionalistické.
Řeč je o Evropské unii a Spojených státech amerických, jež se v krátkozrakém a nesmyslném tažení za udržení hospodářské hegemonie nad Ruskem – postavily do jednoho šiku s hnědým kyjevským režimem, který prostřednictvím soukromých paravojenských oddílů pobíjí civilní obyvatelstvo na východní Ukrajině. Nehodlá akceptovat svobodnou vůli tamního obyvatelstva, uchopit svůj osud do vlastních rukou v souladu s univerzálně uznávaným, (leč povětšinou účelově a selektivně používaným) právem na sebeurčení.

Denně dochází na území Doněcka a Luhanska k masakrům na civilnímu obyvatelstvu, za použití těžkých zbraní a munice, „velkoryse“ dané k dispozici některými členskými státy NATO, včetně toho našeho.

Zatímco je ale u nás politická ultrapravice na veřejném pranýři, na Ukrajině si její zástupci napojení na vražedné banderovské žoldácké „interbrigády“ podávají ruce s vrcholnými představiteli Evropsky i Ameriky, generálních štábů OSAS, (NATO), jejich rozvědkami, které se již dávno trvale usídlily v Kyjevě a okolí, spolu s žoldáckými agenturami, jako „Akademi“ (dříve Blackwater).

Žoldáci lukrativně, s podporou neonacistického sdružení „Patriot Ukrajiny“ a za finančního přispění i českých daňových poplatníků, cvičí kárné prapory, které následně jezdí na Doněcko a Luhansko vraždit tamní obyvatelstvo a provádět etnické čistky.

Vzhledem k tomu, že cílem a účelem ukrajinských neonacistických výpadů je vyvolávání protiruských nálad, plní se poslušně válkychtivé zadání vojensko-průmyslového komplexu upadajících západních ekonomik.