Dobrý den dámy a pánové,

já moc děkuji za pozvání na sněm Vaší strany, se kterou nás pojí již několik let příjemné spolupráce a ostatně i řada dobrých a milých osobních vztahů. Jestli dovolíte, já bych začal osobní vzpomínkou na dobu před třiceti lety. Byl to čtvrtek a na Václavském náměstí podruhé promluvil Václav Havel k zaplněnému náměstí, v ČKD dělníci vypískali Miroslava Štěpána a všechno vypadalo, že je na dobré cestě. Ale zdaleka ještě nebylo jasno, ostatně ještě den předtím jsme dostali bití, když jsme se pokusili přejít přes most a chtěli demonstrovat až na Hrad. Co ale bylo jasné, jak v tom týdnu, tak i u těch předchozích demonstrací v lednu, říjnu, srpnu, co vlastně ty demonstrace chtějí. Všichni jsme tenkrát měli jasno v tom, že se chceme začít přibližovat Západu, a to ať už ve smyslu ekonomického růstu nebo ve smyslu výběru v obchodech nebo v tom, že chceme dýchat čistý vzduch, pít čistou vodu, anebo v tom, že se nechceme stydět za představitele, kteří tuto zemi reprezentují.

Od listopadové revoluce se toho mnoho povedlo. Především můžeme svobodně pracovat, můžeme svobodně cestovat, sdružovat se, sdělovat své názory i politicky pracovat. Je rozhodně obrovský výběr toho, co si můžeme koupit. Můžeme sledovat, že se začínáme i pozvolna přibližovat západní Evropě, co se týče ekonomiky. A konec konců kvalita vzduchu i vody se podstatně zlepšila. Je taky ale řada věcí, které se moc nepovedly. Například justice sice získala nezávislost na politice, ale s tím si vybudovala v některých případech i nezávislost na zdravém rozumu, někdy i na faktech. To, co se děje lidem, kteří mnohdy ne vlastní vinnou padají do exekučních pastí, jsou opravdu strašidelné historky. Biodiverzita v krajině se v posledních letech, do značné míry díky péči agrobaronů, opět dramaticky zhoršuje. Ale také přicházíme o mnohé svobody, které jsme v devadesátých letech zavedli a které jsou od nástupu socialistů do vlády zejména v posledních letech oklešťovány. A co se velmi nepovedlo je způsob výběru hlavy státu.