vždycky se říká, že ti, co jsou noví v politice, se velmi často vymlouvají na to, my jsme noví, tak nám to omluvte, přitom jsou velmi zkušení manipulátoři jako pan ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Dramatický výkon jeho vystoupení - jednička, možná podtržená. Fakta - nula! On nejdřív zpochybní zprávu, pak přečte odstavce, které se mu líbí, takže jsou v té zprávě, ne že by nebyly, proto jsme říkali, že je vyvážená, není jednostranná, ale hlavně chce ze sebe sejmout odpovědnost za to, že nic neudělal. Tak zkusme si říct, co mohl udělat a co udělal. Kromě těch billboardů a tiskovek a dramatických výrazů: zvážím, že podám demisi. Bezcenná věta. Demise se buď podává, nebo ne. Zvážím, uvidíme. Dramaticky. Výsledek? Nic! Vůbec nic.

Pan ministr se nám snaží říct, že ministr je jakoby chudák robot. Přijde na Úřad vlády, tam má vyhrazené místo, notebook a vlastně nemůže ani ovlivnit, co se bude projednávat. Za všechno může Klement Gottwald nebo Bohuslav Sobotka. (Smích a potlesk ODS a zejména ČSSD.) Ono to tam úplně není takhle. Já myslím, že to tušíme všichni ti, co se smáli, i ti, kterým se to nelíbí. Pan ministr spravedlnosti nenavrhl vládě projednání v sekci s rozpravou bod například Informace ministra vnitra o chystané reorganizaci, nebo Stanovisko vlády k chystané reorganizaci. A to mohl a mohl vystavit své kolegy ve vládě hlasování.

Samozřejmě ten bod nemusel prosadit. To my z opozice víme velmi dobře. Navrhujeme, neprosadíme. Ale přesto se snažíme a navrhujeme. Na každé schůzi, každý den. A vy nám v tom většinou nevyhovíte. A to je normální. On neudělal nic a říkal - to ten Klement Gottwald nebo Bohuslav Sobotka. Co já, Pelikán. Pak řekne v televizi - s tím se nedá nic dělat, ministr nemůže navrhovat usnesení. Zase, chudák robot. Přijde na tu vládu, sedne do toho svého křesla, ani usnesení nemůže navrhnout. Nevím, co se od něj očekává, že bude hlasovat s premiérem nebo se šéfem strany. Nevím. Fakt těžká práce.

Potom vzpomeňme si - dneska taky ukázal ten dramatický výkon, jak se vždycky tak zatváří... Jak nese tu tíhu světa na svých ramenou, říká - zvážím demisi. Nepodal ji. Nepodal tu demisi. Zůstal v té vládě. Na co si stěžujete, pane ministře? Na vlastní vládu? Vy v ní sedíte každý den od té doby. To je vaše reorganizace. Vaše, ne naše. Vaše reorganizace to je. Jenom si to nechcete přiznat. Mohli jste vyvolat hlasování vlády nebo pokusit se zařadit bod. Už vidím, jak by vám premiér nevyhověl, kdyby přišel předseda hnutí ANO a řekl: Pane premiére, chci zařadit tento bod. A náš razantní premiér, takový ten despota, vždyť ho všichni známe, řekne: Jsem proti! Nic nebude! Hnutí ANO, vůbec nic! Kdo tady vládne?! Já přece! (Smích v plénu.) Takhle jste se asi obával, že to tak bude, a pak jste ten návrh nepodal. Měl jste sebrat odvahu a ten návrh podat. Pak by se ukázalo, jak hlasují ministři ANO, jak hlasují ministři ČSSD a jak by se postavili dnes nepřítomní a k věci se nevyjadřující ministři za KDU. To je samozřejmě nejlepší pozice, protože ať to dopadne jakkoli, jsou s tím vítězem. Protože toho poraženého nekritizovali. Ale vy jste to tomu hlasování jenom o zařazení bodu nevystavil. A já věřím, že by ten bod prošel.