Děkuji za slovo.

Vážený pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, náš klub považuje tento materiál za zatím nejdůležitější, který přišel v tomto volebním období k projednávání do Poslanecké sněmovny. Nemyslím si, že bychom měli k tomu přistoupit pouze formálně a po nějaké rychlé diskuzi. Dopředu říkám, že žádnou takovou nabídku, jakou učinila TOP 09, neučiníme. Naopak budeme hlasovat proti ratifikaci této smlouvy a pokusím se vysvětlit proč.

1) Tato smlouva přenáší další pravomoci z úrovně národního státu do Bruselu. Nemyslíme si, že je to dobře a že to přináší nějaký užitek občanům České republiky.

2) I v tomto případě je použita tak oblíbená salámová metoda, která k nám chodí z evropských institucí, kdy se dělají takzvané nezávazné, malé krůčky, abychom nakonec se dozvěděli, že už jsme ty kroky udělali a že už není jiná cesta, než přijmout euro. Myslím si, že v této chvíli je jasné, že přijetí eura není ekonomicky výhodné pro Českou republiku. Ta situace se může změnit, určitě to nebude ale v tomto volebním období této Poslanecké sněmovny. A teď k obsahu té smlouvy, pár poznámek. Tak 1) nepřináší nic nového. To, co tam je napsáno, už bylo uvedené v předchozích dokumentech. Pro znalce, kteří se tím zabývají, v takzvaném Six-Packu a Two-Packu - jenom se to opakuje. Když se podíváte na ten samotný text smlouvy, tak prvních osm stran je deklarace.

Kdybych to chtěl trošku zlehčit, tak něco ... - signatáři píšou: něco se nám, soudruzi, nepovedlo, my si to uvědomujeme, těmi honosnými slovy, tak s tím něco uděláme a zkusíme plnit to, k čemu jsme se zavázali už před časem. Jako hlavní argument používají mnozí vládní politici to, že se vracíme do hlavního proudu, přidáváme se k jádru, nebudeme troublemakeři, nebudeme vyčnívat, nebudeme ostatní otravovat. Je to možné, že to takhle někteří v Evropě, ať už v Bruselu nebo v nějakých jiných členských státech, hodnotí.