Děkuji za slovo.
Tak zas příště, až budou poslanci bez přednostního práva říkat, jak tady jsou poslanci dvou kategorií a ti, co mají přednostní právo, že mají přednost, tak se podívejte: skoro hodinu byly faktické připomínky. A dovolím si to okomentovat, že 75 % z nich byla standardní vystoupení v rozpravě - jenom kolegyně a kolegové nechtěli čekat. Ale to je na okraj.
Pan poslanec Hájek, zpravodaj, je vedoucí delegace našeho Parlamentu do NATO. Svobodně jsme si ho vybrali, v demokratické tajné volbě jsme ho zvolili. Očekával bych, že jako první bude podporovat tento zákon. Bohužel ne a podle mě jenom z politických prestižních důvodů, protože ty politické argumenty, které tady uvedl, tak neobstojí, když použiji politicky korektní slovník.
Podívejme se nejprve do návrhu resp. dneska už schváleného rozpočtu na rok 2018. Pane zpravodaji, kolik činí mandatorní výdaje celkově? Kolik procent HDP činí mandatorní výdaje? Nemyslím na obranu. Myslím celkově. Nezkoušíme se, já to hned odpovím. To byla řečnická otázka. 756 miliard jsou mandatorní výdaje bez kvazimandatorních výdajů, což jsou mzdy. Takže reálně každá vláda má díky tomu, jak máme nastavené zákony, zhruba 300 mld. manévrovací prostor pro své politické priority. 756 miliard. Dvě desetiny procenta HDP, když to zaokrouhlím, je 10 mld. ročně. Jedno procento nebo 1,2 proc. zákonných mandatorních výdajů a na to my nemáme ekonomický prostor.
Ekonomika roste a autonomně tím, že roste ekonomika, se ročně zvedají daňové příjmy státu včetně příjmů ze sociálního pojištění, které platí zaměstnavatel na své zaměstnance, o 50 mld. ročně. Zhruba o jedno procento HDP. A nám tady někdo tvrdí s vážnou tváří, že dvě desetiny procenta HDP je něco, co by svazovalo vládu. Která je svázána 756 miliardami mandatorních výdajů ze zákona již dnes.
Porovnávat bezpečnostní situaci v roce 2010 a 2018 může někdo, kdo na naší zeměkouli osm let nežil. A jenom mechanicky. Mluvili o tom mnozí kolegové už předtím. Tak zase taková řečnická otázka. Kolik bylo konfliktů ve světě v roce 2010? Jaká byla bezpečnostní situace v roce 2010 ve světě, v Evropě a v České republice? A ostudné výdaje menší než jedno procento HDP. Souhlasím s panem poslancem Juříčkem, abychom se teď nezkoušeli, jak to bylo v roce 2007, 2008, 2009, kdo byl tehdy ministr a kdo to dělal hůře nebo lépe. Ale to, že můžeme hodnotit, kdybychom chtěli, já nechci, minulé volební období, to není tak dávno. Navíc, když vlastně jedno hnutí pokračuje v tom, že má na starosti resort obrany.
Před chvíli pan poslanec z SPD prokázal, že nezná rozpočtová pravidla. To, že to rozpočtuji, neznamená, že to v tom roce musím utratit. To je úplná hloupost. A jsme si vědomi složitosti akvizičního procesu. Právě proto mají být zákonem určeny výdaje. A jestli se to stihne v prosinci kalendářního roku nebo ten akviziční proces skončí o pět měsíců později, tzn. v květnu následujícího roku, na ty peníze nemá vliv. Úplný nesmysl, že se do konce roku musí utratit a že nebudou efektivní výdaje.
V rozpravě zaznělo, že vnitřní deficit armády je 500 mld. korun, od jednoho z kolegů. Někdo říkal stovky miliard korun. A současně jiní kolegové říkají: Pokud tam zvýšíme výdaje, tak to bude neefektivní. Pan kolega Peksa, ať se na mě nezlobí - to nemusím říkat prostřednictvím, protože vás neoslovím - ale pokud by vám to vadilo, tak prostřednictvím pana předsedajícího, takoví ti peacemakeři, kteří říkají: Na co máme vlastně tu obranu? - ti jsou velmi nebezpeční. Já vím, že to nemyslíte zle, ale je to nebezpečný přístup. A když se budeme věnovat cyberbezpečnosti, a já souhlasím s vámi, že probíhá informační válka, tak to jsou taky výdaje pro Ministerstvo obrany. Neúspěšně jsme navrhovali zvýšení výdajů konkrétně v této oblasti. A bude se tam přesouvat. A jsou tam potřeba velké finanční prostředky, ale dlouhodobě. Protože to není jako nákup zbraní. Tady si musíte vybudovat zejména personální zajištění toho, aby to fungovalo správně. Takže musíme to vidět v celém kontextu.
Slyšeli jsme, že minulá vláda se zavázala do roku 2020 mít 1,4 % HDP a toho se pořád drží jako mantry. No dobře, ale když máme 1,0 a jsme v roce 2018 a dvakrát 0,2, kolik to bude v roce 2020, pane zpravodaji? Jedna celá čtyři. Jak můžete být proti? Já tomu nerozumím. Máte to i v programovém prohlášení vlády. Pokud chcete změnit termín, tak o tom debatujme! Tak to pusťme! Zapomeňte na to stranické tričko, že to musí předložit poslanec hnutí ANO. Mimochodem, v minulém volebním období jsme to nepředložili sami. Spolupodepsali to s námi i někteří další, jestli se nepletu. A ani ti nám nepomohli to vůbec prosadit na program jednání. Mohli jsme mít kus debaty za sebou. Ne na začátku prvního čtení s tím, že navrhuji zamítnout. A co bude dál? Přijdete s lepším, komplexnějším, vládním, propracovanějším návrhem? Nebo to nechcete vůbec řešit? To je přece poctivé to říct. Pokud to nechcete řešit a tváříte se, že ta vláda tady bude pořád, tak mám brát vážně programové prohlášení vlády? Je tam napsáno, že chcete dojít ke dvěma procentům HDP? Možná o rok později než v tomto návrhu. No ale proto máme druhé čtení. Pozměňující návrhy. Proto jsme připraveni debatovat. Na tom není nic špatného.
Ale kdy tu debatu odstartujeme, když to dneska hodíme do koše? To se můžeme zeptat paní ministryně, která bude mluvit po mně, jestli plánuje, kdy chce předložit vlastní, lepší, komplexnější návrh. Není lepší tohle vzít jako základ a ty debaty vést? Já si myslím, že je to mnohem lepší.
Vrátím se k volební kampani. Jsou tady strany, které nepodporují naše členství v NATO, když to řeknu ještě hezky. To já respektuji. Ale naprostá většina stran, která je dneska v Poslanecké sněmovně, říkala, že podporuje naše členství v NATO. A to, že těch neplatičů nebo těch černých pasažérů je 22 nebo kolik, tak to přece není důvod, abych byl mezi nimi.
Já se ani nechci ptát, na kterém místě skončíme v roce 2017, když uvidíme to konečné číslo, až bude závěrečný účet. To přece není důležité. Neděláme to proto, že nám někdo říká - vy málo platíte. Aspoň my ne. My to děláme proto, že si myslíme, že to je dobré pro Českou republiku a pro bezpečnost jejích občanů. A že to je dlouhodobý úkol, který nemá být závislý na momentální vládní většině, ať je jakákoli. A 10 mld. ročně - žádný ministr financí není schopen se trefit v daňových příjmech na 10 mld., není. Takže tady si nevykládejme, že to je rozpočtově nezodpovědný návrh. Naopak je rozpočtově odpovědný, vytváří střednědobou perspektivu obraně České republiky.
Za nás říkám, jsme připraveni se bavit o tom, jestli to nemá být o rok dýl, nebo o rok míň. To je legitimní debata. Ale ten, kdo dneska hlasuje proti a bude hlasovat pro zamítnutí, tak v zásadě říká - kampaň skončila, hesla zapomeňte, teď budem dělat něco jiného. A byla by to hrozná škoda. Ne pro ODS, ne pro nás, co jsme pod tím podepsaní, ale pro Českou republiku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
