...chceme podzemní kontejnery, aby všudypřítomné popelnice nehyzdily svou přítomností naše prostředí, chceme aby se naši senioři nemuseli obávat, že o ně nebude postaráno, chceme, aby veřejné osvětlení existovalo a fungovalo tam, kde má, chceme revitalizovat Křižák a Drkolnov a Novák, chceme dostatek míst pro děti ve školkách, chceme dětská hřiště, kde si naše ratolesti budou moci bezpečně hrát, chceme podporovat mládež ve sportování, chceme zajistit naši vlastní bezpečnost v ulicích, a proto chceme dostatek hlídek v ulicích, chceme, aby město zcelilo pozemky a nabídlo je investorům, kteří dají lidem konečně práci, chceme startovací byty pro mladé rodiny, chceme, aby naše radnice plnila naše přání bez výmluv, chceme, chceme… To všechno a mnoho jiného chceme a požadujeme. Máme na to právo.

Ano, žádný z výše jmenovaných požadavků není nerozumný. Vždyť jsou to ve své podstatě samé běžné věci a nelze proto říci, že by cokoli z výše uvedeného nebylo realizovatelné. Svízel se však neskrývá v jednotlivosti, ale v děsivém součtu toho, co všechno bychom chtěli. Vše jmenované je placeno pouze a jenom z městského rozpočtu.

Jak je každému známo, rozpočet se skládá z příjmové a výdajové stránky. Stejně jako v rodinné kasičce, tak i zde, výdaje nesmí převýšit příjmy. Vyvléknout se z této pastičky mohu jenom tím, že se zadlužím anebo prodám to, co mám. Město v minulých letech prodalo neuvěřitelných 9 tisíc bytů a doslova kvanta lukrativních pozemků a nemovitostí. Přesto současný součet úvěrů činí něco kolem 40 milionů Kč. Shrnuto a podtrženo, prodat už není co, a dále se zadlužovat, abychom si mohli ještě rok nebo dva užívat, to je jako skočit z mostu a libovat si, jak příjemné je letět.

Domov pro seniory v Příbrami má kapacitu 59 klientů. Rožmitálský 150, Dobříšský 100, Sedlčany 300 míst.  V Příbrami trvale žije přes 6 tisíc důchodců. Opravdu si někdo myslí, že 59 míst pro seniory je dostačující? Zřejmě si ne všichni uvědomují, že i pohádkoví princi, skončí jednou v starobinci.