Když se ustavovala vládní koalice po volbách v roce 2013, předmětem jednání bylo i zmírnění dopadů církevních restitucí tak, aby stát nemusel nést tak vysoké náklady. Při sestavování programového prohlášení otevřeli toto téma zástupci ČSSD. KDU-ČSL to ale odmítla s tím, že je vše ošetřeno zákonem a smlouvami. My jsme na tom ale trvali a rozhodující tedy bylo stanovisko Andreje Babiše, který prohlásil, a to si pamatuji přesně, že ANO tuhle problematiku řešit nebude, protože v době, kdy zákon o církevních restitucích protlačili sněmovnou Nečas s Kalouskem, hnutí ANO ještě v parlamentu nebylo. A tím pádem to prý pro ně není téma. To byl rozhodující moment.

Není pravda, že by ČSSD zmírnění církevních restitucí neřešila. Pracovní skupina, která byla ustavena, se tématem intenzivně zabývala, ale bohužel v ní nedošlo ke shodě. Potvrdilo se, že zmírnění nákladů na církevní restituce nebrání jen zákon, který měnit lze. Problémem je však znění smluv uzavřených mezi státem a církvemi. Ty je možné změnit pouze dohodami a nebo prokázáním jistých právních a věcných důvodů, které by případný soud shledal opodstatněnými, a to se týká i zdanění. A to hnutí ANO moc dobře ví. Mrzí mě, že si málokdo všímá toho, jak Andrej Babiš účelově mění svůj postoj podle toho, co se mu zrovna hodí a na jakého spojence chce udělat dojem. S komunisty hraje jakousi hru o jejich přízeň, i když dobře ví, že těžko platné smlouvy změní. V roce 2013, když jeho slovo bylo v koalici pomyslným jazýčkem na vahách, návrh zamýšleného pokusu o úpravu církevních restitucí odmítl. A dnes se mu jistě nebude líbit připomenutí jeho postoje, kdy stejně jako v dalších případech otočil o 180 stupňů.