Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové. Za prvé bych chtěl říci zážitek, kterého jsme byli svědky při naší návštěvě Malajsie, někteří z vás jste tam byli také. Malajci v této věci jsou asi nejlepší na světě. Tam slaví židovské svátky, křesťanské svátky, muslimské svátky a budhistické svátky. Malajsie patří mezi vyspělé země, ale je to dáno především tím, že Malajsie má velký dar svého přírodního bohatství, ať už to jsou přírodní podmínky pro pěstování jižního ovoce, rybolov a samozřejmě i nerostné bohatství. Ale jde to zvládat, pokud se na tom společnost dohodne.

Další věc, kterou bych tady chtěl říci. Myslím si, že diskuse, kdo k tomu přistupuje z pohledu věřícího člověka a kdo jaksi z pohledu ateisty, není úplně namístě, protože já se hodně přimlouvám za to, abychom jako svátky uznávali ty dny, které souvisejí s kořeny naší státnosti, protože se domnívám, že to je jedna z velkých slabin a i nebezpečí pro budoucnost, že další generace přece jenom v globálním světě budou pohlcovány globálními problémy a na naši suverenitu v podobě české státnosti se může zapomínat. A my se k tomu vždycky jenom vracíme, když se nám něco děje. Nyní, kdy tady hrozí určitá invaze z Blízkého východu a ze severní Afriky, najednou říkáme, že integrace Evropy se nedaří, jak by se měla, že se Schengen rozpadá, vracíme se k tomu, že je potřeba naše hranice a tím i zvýrazňování naší státnosti upřednostňovat. Myslím si, že ani jeden přístup není dobrý, měli bychom v tomto mít určitý náhled a kontinuitu vývoje. Když někdo říká, že je eurofederalista a pak varuje před nebezpečím z Evropské unie, tak si říkám, jaký to je eurofederalista, tak ať konkrétně pojmenuje nebezpečí, ať je chce odstranit, ale ať nezpochybňuje své předchozí přístupy, protože pak vznikají lidem jenom zmatky.

Chci zde reagovat právě ještě na to, že bychom měli uznat, podle mého přesvědčení, že Velký pátek je součástí kořenů naší státnosti, protože chtě nechtě je to největší, nejvýznamnější svátek z pohledu křesťanství. A ať se to komu líbí nebo nelíbí, tak křesťanství je jeden z nejsilnějších kořenů naší státnosti. Tomu prostě tak je. A myslím si, že k těmto kořenům patří například i židovská víra, prostě ty, které tady tvořily vývoj naší společnosti.

Další věc, kterou chci říci. Diskuse o tom, že to bude výpadek v ekonomice, je samozřejmě namístě, nechci ji odmítat. Ale na druhou stranu by nás toto mělo vést k hlubší úvaze. Nedávno ekonom Marek zveřejnil statistiku, ve které ukazoval, jak si stojí jednotlivé země v porovnávání HDP na hlavu a reálné mzdy. Doufám, že jste to viděli nebo si to najděte na internetu. Česká republika je úplně na konci. Máme největší diferenciál rozdílu – minus 22 %. Pobaltské země a jiné země jsou před námi, mají ve výkonnosti ekonomiky vyšší mzdy. To je samozřejmě vážná informace, protože kdyby se lidé dnes možná nezabývali jenom otázkou imigrace, která je velmi vážnou otázkou, a zajímali se o to, co skutečně ovlivňuje výrazně jejich život, což jsou ekonomické podmínky, tak by možná z toho u nás bylo také veselo.