Štefek (KSČM): Co čeká kulturu v roce 2022?

23.09.2021 4:31

Jestliže budoucnost národa je v rozvoji jeho kultury, a ne v řinčení zbraní, proč není problém schválit desítky miliard na děla a je problém schválit jen desetinu této částky na kulturu?

Štefek (KSČM): Co čeká kulturu v roce 2022?
Foto: KSČM
Popisek: Zdeněk Štefek, KSČM

Unie zaměstnavatelských svazů ČR pořádala v Opatství Emauzy konferenci Kultura 2022. V dopoledním bloku referoval o situaci v kultuře a vývoji posledních let ministr kultury Lubomír Zaorálek. Svěřil se se svými plány po nástupu do funkce, které ale naboural COVID. Kultura se totiž stala jednou z nejvíce ohrožených oblastí, zejména ta živá. Shrnul tak alespoň prostředky a programy, které se postupně podařilo pro oblast kultury v rámci anticovidových opatření vybojovat.

Věnoval se aktuálnímu balíčku pomoci EU, v rámci kterého se podařilo pro kulturu získat zhruba 8 miliard Kč, prostředky mají jít do modernizace, digitalizace, kreativních a kulturních center a pro zábavný průmysl přes transformaci fondu kinematografie na audiovizuální.

Jiří Dokoupil, předseda Unie orchestrálních hudebníků se věnoval odměňování pracovníků v kultuře. Vývoj od devadesátých let dostal kulturu na kraj zájmu společnosti, a to i v oblasti odměňování. Postupně se platové tarify rozdělily až na 9 a teprve postupně dochází k jejich redukci (na 4) a k jejich sbližování. Odměny v kultuře však jsou stále podprůměrné, když se nepočítají tedy celebrity.

Kritizoval neplněné sliby o 1% výdajů státu na kulturu, skutečnost je po odečtu prostředků na církve někde mezi 0,6 až 0,7%. Varoval také před dosud představovanými modely veřejné instituce v kultuře, obdobné reformy totiž znamenal i v jiných oblastech propady mezd, odboráři jsou spíše pro úpravu příspěvkových organizací.

Ing. Zdeněk Štefek

  • KSČM
  • stínový ministr kultury KSČM, objednatel/zhotovitel KSČM

Předseda podvýboru pro kulturu PS PČR Martin Baxa shrnul svůj pohled na leta 218 až 2021, covid mimo negativních dopadů, od pozastavení akcí po pokles návštěvnosti, příjmů i sponzoringu přinesl i spoustu příležitostí, kterých se musíme chopit, pomohl třeba ke sjednocení sil při tlaku na prosazování požadavků pro kulturu.

Náměstci ministra kultury Milan Němeček a Vlastislav Ouroda prezentovali plány svých sekcí na rok 2022, od legislativy po návrh rozpočtu, zmínili se také o plánu obnovy a blízkých aktivitách na poli kulturního dědictví, kdy naší zemi čeká poprvé v historii konference ICOM. Stručně se představil i vedoucí nového oddělení kulturních a kreativních průmyslů MKČR Pavel Zingl.

Anketa

Jsou čeští Romové utlačováni?

12%
79%
hlasovalo: 48926 lidí

Odpolední blok patřil debatě zástupců parlamentních stran, KSČM zastupoval stínový ministr pro resort kultury Zdeněk Štefek.

V oblasti financování kultury zvedl zásadní dlouhodobý požadavek na navýšení rozpočtu Ministerstva kultury na minimálně 1% rozpočtu celkového, tedy bez výdajů na církve. Dlouhodobě tento cíl slibují totiž všechny strany, ale skutečnost je jiná. K publiku směřoval zamyšlení: „Jestliže budoucnost národa je v rozvoji jeho kultury a ne v řinčení zbraní, proč není problém schválit desítky miliard na děla a je problém schválit jen desetinu této částky na kulturu?“ Co prosadit třeba model, že kolik jde do zbrojení, tolik by mělo jít na kulturu? Pro komunisty je i zásadní financování dlouhodobé, a to nejen v oblasti důstojných mezd, ale i v oblasti víceletých grantů pro významné akce.

Štefek podpořil i myšlenku vícezdrojového financování kultury po ose stát - kraje - obce. Ale odmítl dosavadní modely veřejných institucí v kultuře, které byly dělány na míru několika divadlům, nezajišťovaly alespoň dosavadní výši odměn a nebyly ani vhodné třeba pro paměťové instituce.

Zároveň navrhl řešit i druhou stranu mince – dostupnost kulturní spotřeby, zejména ekonomickou, (vždyť kulturní víkend stojí rodinu i několik tisíc korun), třeba přes nulovou DPH nebo vstupy zdarma, a také dostupnost široké kulturní tvorby - kulturní infrastruktura včetně zkušeben se stavěla ve větší míře naposledy v 70. letech minulého století.

Kolečko dotazů na první tematický blok směřovalo na roli knihoven v programu podpory komunitních center i na zpřístupňování obsahu studentům. Jak Štefek poznamenal, většina knihoven plní zároveň roli komunitního centra a měla by se jich tedy týkat i patřičná podpora. Představují navíc jeden z posledních funkčních modelů financování kultury od úrovně státu až po obce. Bohužel tato funkčnost spočívá hodně na dobrovolnosti. Kritizoval i příslušnou položku rozpočtu na podporu knihoven (VISK), která je skutečnou popelkou. Souhlasil s větším zpřístupněním digitalizovaného obsahu pro studijní účely a podpořil i nové důstojné prostory pro státní instituce, např. pro Národní knihovnu.

Další blok se zaměřil na propagaci kultury v zahraničí a na propojení s cestovním ruchem. Že model, kdy je cestovní ruch pod MMR nefunguje dobře a že cestovní ruch by měl být s kulturou spojený, to konstatovali snad všichni zúčastnění. Štefek dodal, že i další hráči, kraje, mají špatné zkušenosti s neustálými změnami modelů podpory cestovního ruchu ze strany MMR, že spojení kultury a cestovního ruchu je logické. Žijeme v globalizovaném světě, je důležité propagovat naší kulturu, významná díla i umělce, stejně tak je důležité mít pro návštěvníky i patřičné balíčky. Důležité jako také podporovat regiony, ne uměle, ale ve spolupráci s krajskými a lokálními autoritami. Zmínil příklad Středočeského kraje, který měl vizi vytvořit v ostré konkurenci Prahy vlastní komorní filharmonii, ale prostor na trhu se objevil spíše pro filharmonii mladých.

Třetí blok se týkal spolupráce se školstvím. Ministerstvo sice uzavřelo memorandum o spolupráci, ale je to jen slibný začátek tolik potřebného propojení a zatím pouze na papíře, upozornil Štefek. Dle jeho poznatků je jediná styčná fungující struktura síť základních uměleckých škol a pak funguje lokální spolupráce řady institucí, které si se školami dohodly program podporující vzdělávací plány. Přitom kultura by měla být zohledněna přímo i ve vyučovacích hodinách, třeba jako estetická výchova. Pozitivně ocenil alespoň to, že se podařilo dořešit v rámci katalogu prací muzejního pedagoga, který je ke sbližování nutný. Nabídnul ministerstvu i inspiraci z kraje, kde již spolupráci se školstvím úspěšně provozují řadu let – v Karlovarském kraji funguje program Kultura pro školy, který každoročně aktualizuje seznam podporovaných aktivit, které mohou školy v rámci své výuky využít a na které kraj zásadně přispívá. „Proč není tedy možné udělat něco podobného na úrovni celostátní?“, dodal. Štefek by podpořil i programy čtenářské gramotnosti, povinnou školní četbu, včetně prostředků na vydávání národní a světové „zlaté“ literatury.

(převzato z Profilu)

Článek byl převzat z Profilu Ing. Zdeněk Štefek

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Premiér Babiš: Výhled není optimistický, ale naše republika se dokázala vyrovnat s horšími

20:29 Premiér Babiš: Výhled není optimistický, ale naše republika se dokázala vyrovnat s horšími

Projev ke státnímu svátku připomínající výročí vzniku samostatného Československa