Ještě jsem nenapsal ani slovo, co si o demonstraci na Staromáku a jejích příčinách myslím, přesto už mi řada lidí stihla vynadat nebo mě odsoudit, že něco takového podporuju. Zajímavé! Vše, co jsem o tom dosud napsal, byl popis nezúčastněného pozorovatele, který si z klidu domova z nejrůznějších zdrojů i rozhovorů se zúčastněnými monitoroval, co, jak a proč se tam vlastně odehrálo, a to ve snaze dobrat se toho, proč se státní orgány na čele s ministrem vnitra Hamáčkem nakonec zachovaly tak idiotsky. Takže teď poprvé k tomu, co si o tom myslím.

Není to moc chytrý nápad svolávat podobnou demonstraci ausgerechet v době nouzového stavu, a ještě si k tomu přizvat fotbalové rowdies. Proč? Protože nic moc pozitivního z toho nevzejde, naopak v očích běžné nezúčastněné populace výsledkem téměř zákonitě bude spíše pravý opak toho, co svolavatelé zamýšleli. Navíc, někteří z pořadatelů spíše odrazují, nota bene, když si na Staromák přišli pofoukat svoje třicet a více let staré bolístky a nevyřízené účty s bývalým režimem. Boxer či komik naopak mluvili dobře. Také příspěvek někdejšího vojenského lékaře ze zahraničních misí, který bohužel už nemohl kvůli nesmyslnému předčasnému ukončení zaznít, takže si ho už lze ex post pouze přečíst, je skvělý.