Spoléhaly na to, že v zahraničí žijí převážně lidé, kteří v naprosté většině nemají přímý každodenní kontakt s naší domácí realitou. Navíc to jsou převážně lidé, kteří se rekrutují z vyšší společenské vrstvy, pro něž se vžil docela přiléhavý výraz „lepšolidé“. Zároveň totiž platí, že tento typ lidí častokrát nehlasuje příliš racionálně, tedy dle svých zájmů, ale spíše se svojí volbou utvrzuje v příslušnosti k vyšší sociální vrstvě. Kdyby totiž tito lidé hlasovali podle svých zájmů, vzhledem ke stavu svých peněženek by nemohli hlasovat pro strany, které je za poslední čtyři roky připravily o více než třetinu úspor a které do státních financí zasekly sekeru ve výši 1,2 bilionu korun. Pro lepší představu: to je kosmických 1 200 miliard.

Kalkul, jak jim korespondenční volba volební výsledek přifoukne, stranám končící vládní koalice nevyšel, neb se do ní nakonec přihlásil marginální počet zájemců. Výsledek voleb v zahraničí, což je součet výsledků čísel z volebních místností na ambasádách i jinde plus korespondenční volby, přesto ukazuje, že úvaha volebních stratégů politických stran Fialovy vládní koalice, že hlasy ze zahraničí jim mohou volební výsledek výrazně navýšit, byla správná. Statistická čísla to potvrzují.

Volební výsledky ze zahraničí se letos přičítaly k výsledkům ve čtyřech krajích. Amerika ve Středočeském kraji, západní Evropa v Moravskoslezském kraji, ostatní evropské země v Jihomoravském kraji a zbytek světa v Praze.