Celá ta česká, možná však přesněji pravdoláskovní, havlistická, kavárenská (správné adjektivum si, prosím, přiřaďte dle vlastní libovůle a vkusu sami) hra na světový morální maják je směšná. Nejsme totiž ani morální, ani světoví a nejsme ani maják. Ponejvíce připomínáme onoho mravence z téhle anekdoty. To tak jdou mravenec a slon po mostě a mravenec říká: „Ale že jsme ho rozhoupali, co?“

Naši unijní i američtí spojenci ale Vystrčilovi fandí. Jejich firmy následně v Číně zaujmou pozice, o které Česká republika přijde. Evidentně jsme země neomezených možností. Jiné země si totiž obvykle vystačí s jednou zahraniční politikou. Žabaři! Kam se na nás hrabou.

To naše vláda má zahraniční politiky hned dvě. Jednu pro domácí publikum a tu druhou pro Brusel. Ale fajn, vláda je tu od toho, aby zahraniční politiku provozovala. I když i v té naší to mezi premiérem a ministrem zahraničí skřípe.