Jedním z jejích iniciátorů byl i Jaromír Štětina, člen výboru EP pro zahraniční věci, který se situací disidentů v Rusku dlouhodobě zabývá.

"Alexej Navalnyj je jedním z nevýraznějších ruských disidentů, který se znelíbil Putinovu režimu tím, že úspěšně odhaloval jeho korupci a neváhal o tom otevřeně hovořit. Navalnyj je pro Putinův režim nebezpečný také tím, že dokázal uspět ve volbách moskevského starosty v září 2013, kdy získal 27% hlasů. Podporou Alexeje Navalného a dalších nových ruských disidentů odvážně se potýkajících se zvůlí Putinova režimu může dát EU najevo, že hodlá skoncovat s politikou ustrašenosti vůči Rusku, kterou se bohužel již dlouhodobě prezentuje", uvádí k tomu Štětina a přidává konkrétní příklady evropské politiky ustrašenosti vůči Rusku:

"Když začátkem 90. let ruská armáda anektovala Abcházii, Evropa se zmohla jen na to, že vyjádřila znepokojení. Když ruská armáda vyvraždila v Čečensku 80 tisíc civilních obyvatel, Evropa nedokázala viníky těchto masakrů nazvat válečnými zločinci. Když v roce 2008 ruská armáda okupovala Jižní Osetii, mnoho evropských politiků neoznačilo za viníky války Kreml, ale zcela protismyslně samotnou Gruzii. Když vloni Rusko okupovalo Krym, byly protesty Evropy už mnohem silnější, nicméně to byly jenom protesty. Rusko Krym okupuje už takřka rok. Byla to naše ustrašenost, která nás dovedla až k Donbasu. To je jeden z důvodů, proč musíme podporovat nový ruský disent, ke kterému patří i Alexej Navalny", uzavírá europoslanec Jaromír Štětina.