Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážený pane senátore, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem slíbil, že zde nebudu hovořit dlouho. Já nemám rád dlouhá slova, tak také tak budu konat. Navíc jsme tady slyšeli mnoho rozumných a pravdivých slov. Ano, zatím jsem tu nezaregistroval žádná lobbistická slova, žádné nátlaky. Myslím, že veškerá diskuse byla ve vší počestnosti a slušnosti. To je dobré. Čili já budu mít jednoduchou úlohu. Já tady v podstatě shrnu - aby to nemusel dělat pan ministr, ale on to stejně udělá, protože to musí udělat - základní věci a na závěr pak řeknu, jak budeme hlasovat.

Vážené dámy a pánové, o co jde. Na prvním místě jde o peníze. Všichni víme, že za léčiva se vydá možná něco okolo 70 mld. plus minus něco. Čili jedná se o to, aby byl zachován finanční tok tak, jak je. A je úplně jedno, jestli to je jeden distributor, nebo druhý, nebo jestli to jsou lékárny atd. Já než jsem si udělal nějaký názor - a samozřejmě podotýkám odborný, protože tady není politika. Zbytečně bychom se tu hádali, jestli to je věc z pravé strany, která je tzv. konzervativní, a z levé strany, která je tzv. sociální. Já myslím, že o tom to není. Já jsem si každý názor, který jsem slyšel, ověřoval minimálně z obou dvou stran a mnohdy jsem si připadal, že jsem jakýmsi vyšetřovatelem, protože jsem musel na nějaké názory, které se mně nelíbily, najít tu odpověď, se kterou jsem se ztotožnil.