Já jsem šel do Parlamentu z toho důvodu, že jsem si myslel, že se dá bojovat proti korupci. Nedá! V tomto státě se kradlo, krade a bude krást, pokud se nezmění zásadní přístup k těmto zlodějnám. Všichni předřečníci, a já se musím trochu zastat i pana ministra, protože z jeho odpovědi jsem nevyčetl, že by nechtěl, ale on nemůže, a teď je otázka, jestli nechce. Ale já myslím, že chce, ale on skutečně nemůže.

Včera naštěstí jedna veliká kauza, o které se hovoří deset let, byla konečně odsouzena. Ale já jsem zvědav, jaké zase další okolnosti budou a zase bude zproštěn. V tomto státě, mám takový pocit, existuje takový systém, kterému jsem si já vnitřně řekl, je to tzv. korupční právo, do kterého jsou zařazeny stínově, jako to je v některých státech, které nebudu nazývat, že prostě je to všechno spolčeno dohromady a vždycky se někdo dohodne. Když už to vypadá, že prostě ta kauza by mohla být odsouzena, tak najednou se vyžádá revizní posudek od jakéhosi znalce, který se zásadním způsobem liší od oficiálních posudků, a takhle to jde stále dokola.