Strýček (ANO): Nejsem příznivcem toho, aby zásadní volební zákony podávaly formou poslaneckých návrhů

13.11.2018 21:35

Projev na 20. schůzi Poslanecké sněmovna dne 13. 11. 2018 k návrhu poslanců Markéty Pekarové Adamové, Dominika Feriho, Miroslava Kalouska, Heleny Langšádlové, Karla Schwarzenberga, Františka Váchy, Vlastimila Válka, Marka Výborného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon o volbách do Parlamentu České republiky zákon

Strýček (ANO): Nejsem příznivcem toho, aby zásadní volební zákony podávaly formou poslaneckých návrhů
Foto: anobudelip.cz
Popisek: ANO

Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jak zde bylo již mojí předřečnicí sděleno, hlavní myšlenkou poslaneckého návrhu je zavedení možnosti korespondenční volby našich občanů ze zahraničí ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ve volbách prezidentských a volbách do Evropského parlamentu.

Návrh předpokládá zachování hlasování na zastupitelských úřadech v zahraničí i hlasování na voličský průkaz. Vedle toho zavádí možnost korespondenčního hlasování a to na žádost podanou osobně písemně s úředně ověřeným podpisem prostřednictvím elektronického podpisu a nebo datové schránky. Hlasování samotné pak má proběhnout za pomoci identifikačního lístku, hlasovacích lístků a dvou do sebe vložených a odeslaných obálek. U voleb do Evropského parlamentu návrh zavádí i korespondenční hlasování pro občany nacházející se na území České republiky. Zajištění korespondenčního hlasování ve druhém kole prezidentské volby je navrženo doručením obou sad volebních lístků pro obě kola prezidentské volby, je to přímo voličům najednou před prvním kolem.

Navrhovaná úprava, jak již bylo řečeno, nezavádí možnost korespondenčního hlasování ve volbách do Senátu. Tam odkazuje na neadekvátní administrativní zátěž při určování volebního obvodu a volebního okrsku. Rovněž ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných v návaznosti na rozpuštění Poslanecké sněmovny se v návrhu možnost korespondenčního hlasování nepřipouští.

Vláda v obecné rovině záměr umožnit korespondenční způsob hlasování podporuje a zavedení této možnosti je rovněž jedním ze závazků obsažených v Programovém prohlášení vlády. Poslanecký návrh tak, jak byl předložen, však trpí řadou nedostatků, kterým já bych se rád osobně věnoval v podrobné rozpravě. Z těchto důvodů dává vláda k návrhu neutrální stanovisko.

Organizační výbor navrhl ústavně právní výbor jako garanční a já bych se rád přihlásil do rozpravy. Já už jsem se tedy hlásil u stolku, ale asi mě tam nenapsali. –

Takže ještě jednou - vážený pane předsedající, vážení kolegové. S návrhem na korespondenční hlasování se tato Sněmovna v minulosti setkala několikrát, většinou neúspěšně. Neprošly návrhy v prvním čtení, dokonce ve třetím čtení, takže tento zákon v podstatě není nic nového na půdě této Sněmovny.

Já bych chtěl podotknout dvě zásadní věci. Já osobně nejsem příznivcem toho, aby se takové zásadní zákony, jako jsou volební zákony, podávaly formou poslaneckých návrhů. Já si myslím, že to jsou zcela průlomové zákony, které by měly být debatovány na širší platformě. A výsledkem těchto zákonů by měly být objektivní a nezpochybnitelné volby. Na druhou stranu samozřejmě zdůrazňuji to, jak už bylo řečeno, je to v Programovém prohlášení vlády, takže to, co tady teď uvedu, v podstatě není proti způsobu korespondenčního hlasování, ale spíše se budu zabývat tou materií, která tady byla předložena, tímto poslaneckým návrhem, který opravdu vykazuje nedostatky, které by v tomto zákoně neměly být.

Když to vezmu v obecné rovině, tak tomuto poslaneckému návrhu bych rád vytkl následující.

Korespondenční hlasování, jak je navrženo, je navrhováno pro každý druh voleb pro jinou skupinu voličů. V případě voleb do Poslanecké sněmovny se jedná o voliče zapsané ve zvláštním seznamu voličů u zastupitelských úřadů a voliče, kterým byl vydán voličský průkaz. V případě volby prezidenta republiky má být korespondenční hlasování umožněno pouze voličům zapsaným ve zvláštním seznamu voličů zastupitelských úřadů, tedy již ne voličům, kteří hodlají v zahraničí hlasovat na voličský průkaz, a v případě voleb do Evropského parlamentu naopak pouze voličům, kteří jsou zapsáni v seznamu voličů na území České republiky oproti předcházejícím dvěma zákonům, které neusnadňují hlasování pro krajany žijící v zahraničí.

V důvodové zprávě však toto rozlišení není nějakým způsobem osvětleno.

Dále, co mi vadí v návrhu zákona, je, že výčet úkolů zastupitelského úřadu a obecního úřadu ve vztahu ke korespondenčnímu hlasování je nedostatečný. Ve skutečnosti by totiž nebyl omezen jen na výdej dokumentů korespondenčního hlasování, ale zajišťoval by provedení korespondenčního hlasování jako celku. Dále by bylo nutné příslušné úkony spojené s korespondenčním hlasováním promítnout rovněž do ustanovení okrskové volební komise, respektive zvláštní okrskové volební komise.

Jedna věc, která je tady taky rovněž velmi důležitá, je to, že při zavedení korespondenčního hlasování by bylo zapotřebí posunout lhůty pro podání kandidátních listin, jejich registraci a následný soudní přezkum. Poslanecký návrh totiž nijak nereflektuje skutečnost, že podle stávající právní úpravy může dojít k registraci kandidátní listiny na základě rozhodnutí soudu ještě dvacet dnů přede dnem voleb, což znamená, že teprve pak může být zahájen tisk hlasovacích lístků. Tento předložený návrh počítá s tím, že nejpozději do dvaceti pěti dnů přede dnem voleb již musí hlasující voliči korespondenční sady obdržet i s hlasovacími lístky. Takže tam je ta časová disproporce.

Dále v hlasování o hlasovacích lístcích není nijak upraven postup zajišťující, aby zastupitelské úřady a obecní úřady obdržely včas hlasovací lístky, které budou dále rozesílat voličům žádajícím o korespondenční hlasování. Z praktického hlediska se rovněž jeví žádoucí a vhodné, aby informace o případných tiskových chybách na hlasovacím lístku a o vzdání se či odvolání kandidatury byly ve vztahu k voličům hlasujícím korespondenčně zveřejňovány též způsobem umožňujícím dálkový přístup a ne pouze ve volebních místnostech, jak je tomu v tomto návrhu. Do ustanovení upravujících neplatnost hlasů nejsou promítnuty případy, kdy okrsková volební komise, respektive zvláštní okrsková volební komise, shledá důvody pro odložení doručených obálek. K takzvanému odložení obálky dojde ve chvíli, kdy zastupitelský úřad otevře obálku s korespondenčním hlasem a zjistí, že hlasující volič již hlasoval osobně ve volební místnosti. Tím se má čelit duplicitě hlasování, ale vyvstává otázka, jaká je právní povaha tohoto odloženého hlasu. Je neplatný, je platný?

Návrh dále nepočítá s tím, že se mohou volby, v nichž by mělo být umožněno korespondenční hlasování, konat také v souběhu. Pro tento případ by tady mělo být vyřešeno, zda je možné, aby voliči zaslali své hlasy ve společné doručovací obálce. Podle návrhu má být umožněno žádost o korespondenční hlasování učinit elektronickou cestou při podepsání zaručeným elektronickým podpisem. Takové řešení považuji za nedostatečné, neboť negarantuje adekvátní identifikaci žadatele, tedy i budoucího korespondenčně hlasujícího voliče.

Dále v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a volby prezidenta republiky by návrh znamenal enormní organizační zatížení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí.

To byly jenom takové obecné připomínky. Ještě tady mám jednu, která se týká samozřejmě státního rozpočtu. V návaznosti na to lze předpokládat, že realizace korespondenčního hlasování by znamenala výrazné navýšení finančních dopadů na státní rozpočet. Byl by to dopad na státní rozpočet, na voliče, byl by to vlastně dopad i na obecné rozpočty. Tyto náklady v tomto návrhu zákona nejsou nějakým způsobem v důvodové zprávě uvedeny.

Co se týče jednotlivých druhů voleb, jak jsou v tomto návrhu uvedeny, měl bych taky několik připomínek, a sice novela zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Vzhledem k tomu, že tento návrh dneska umožňuje korespondenční hlasování na voličský průkaz i voličům, kteří jsou zapsáni ve stálém seznamu voličů u obecního úřadu, nelze vyloučit, že někteří voliči budou využívat tento institut pro korespondenční hlasování, i když se ve skutečnosti v zahraniční nebudou nacházet. Tady se jedná totiž o to, že ten volič, který žije trvale na území České republiky a bude hlasovat mimo své trvalé bydliště, dneska může požádat o vystavení voličského průkazu, ale na tento voličský průkaz může hlasovat i směrem do zahraničí, protože v tomto zákoně není stanoveno, že by zastupitelský úřad odmítl žádost o korespondenční hlasování, pokud volič uvede jako adresu pro doručení hlasovacích lístků místo v České republice, ani že by zastupitelský úřad nezařadil do zjišťování výsledků hlasovací lístky odeslané z českého území. K čemu v podstatě může dojít? Může dojít k tomu, že dojde k nákupu hlasů voličů a v podstatě tito budou hlasovat v zahraničí směrem do volebního vylosovaného kraje, protože při hlasování do zahraničí se losuje volební kraj. A tam by tímto způsobem mohlo dojít k ovlivnění výsledků voleb v daném kraji.

Dále je to ustanovení § 19b odst. 5 upravující postup zvláštní okrskové volební komise: při odložení doručovací obálky není promítnut případ, kdy volič, kterému byl vydán voličský průkaz obecním úřadem, jej do doručovací obálky nevložil. Ustanovení totiž pamatuje pouze na absenci identifikačního lístku. Otázka zní, jestli takovýto hlas bude platný. Pokud ano, samozřejmě se otevírá další cesta k duplicitnímu hlasování.

Další případ můžu uvést v novele zákona o volbě prezidenta republiky. V návrhu není dostatečně popsán postup zastupitelského úřadu v případě hlasování ve druhém kole voleb, neboť navržená formulace zní, cituji: "Ve druhém kole volby prezidenta republiky lze korespondenčně hlasovat, pokud volič obdrží spolu s hlasovacími lístky pro první kolo i hlasovací lístky pro druhé kolo volby prezidenta". Podle mne je to z logiky věci nevhodná formulace, neboť nelze možnost hlasovat ve druhém kole prezidentské volby vázat na podmínku, že voliči budou zaslány hlasovací lístky i na toto druhé kolo. To je absurdní, protože v podstatě vyvstává otázka, komu lístky dorazily, má právo volit, komu nedorazily, má smůlu, právo volit nemá.

Dále u prezidentských voleb není dostatečně popsán postup pro případ, kdy volič chce korespondenčně hlasovat pouze v jednom kole volby prezidenta republiky a pro případ, že chce hlasovat korespondenčně v obou kolech, případně svoji žádost o korespondenční hlasování v tomto směru nijak nespecifikuje.

A konečně novela zákona o volbách do Evropského parlamentu, zde mám následující podmínku. Jednak neexistuje dle mého názoru důvod pro to, aby byl zaveden nový systém vedení seznamu voličů oproti stávajícímu kompaktnímu systému tvorby seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu.

Další věcí, která je v tomto poslaneckém návrhu nejasná, je to, že vlastně v dnešní době je možná volba do Evropského parlamentu pouze na území České republiky, zejména je to u krajanů, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí, mají trvalé bydliště v zahraničí, tak ti si v podstatě v dnešní době podle stávající úpravy zákona mohou vyřídit volební lístek u zastupitelského úřadu a odjet volit do České republiky. Tento poslanecký návrh toto v podstatě neumožňuje. To znamená, že tito občané ztrácejí možnost volit, protože by si museli odhlásit trvalé bydliště, přijet do České republiky, vyřídit si tady voličský průkaz a na ten průkaz tady odvolit. Takže tady je disproporce, že chceme pomoct krajanům, ale v podstatě jim tuto možnost hlasování zamítáme.

Další věc k Evropskému parlamentu, že v podstatě tento způsob zavádí i možnost korespondenčního hlasování do Evropského parlamentu v České republice. To znamená, že umožňuje korespondenční hlasování na voličský průkaz těm voličům, kteří jsou zapsáni v seznamu voličů obecního úřadu a nelze potom vyloučit, že někteří voliči budou využívat tento institut pro korespondenční hlasování, i když se ve skutečnosti v zahraničí vůbec nebudou nacházet. De facto se tak zavádí korespondenční hlasování na území České republiky, dle mého názoru zbytečně, protože si myslím, že v České republice je hlasovacích místností dostatek, takže se může klidně hlasovat ve volebních místnostech.

Já jsem tady tímto výčtem chtěl jenom demonstrovat, že návrh v této podobě je přinejmenším nedostatečný a je i značně rizikový. Za nejpodstatnější jeho vady považuji, že opomíjí úpravy řady ustanovení v dotčených volebních zákonech, zejména pokud jde o nezbytné zkrácení lhůty, nezavazuje volební orgány ke všem úkonům, které je třeba v procesu korespondenčního hlasování zabezpečit. A pro volby do Poslanecké sněmovny není jasné, pro kandidáty kterého kraje má volič korespondenčně hlasovat. Tyto nejpodstatnější věcné nedostatky by v praxi neumožnily podle posuzovaného návrhu korespondenční volbu vůbec provést. Je třeba, jak už jsem i jednou řekl, je třeba dále dořešit a vyjasnit konkrétní postupy na zastupitelských úřadech v zahraničí, připravit nové interní metodiky, následně výrazně posílit personál v zastupitelských úřadech a tento personál náležitě proškolit.

To je toliko k návrhu poslaneckého zákona. Říkám, znovu tady zdůrazňuji, že myšlenka korespondenčního hlasování je samozřejmě správná a my ji máme jakoby v programovém prohlášení vlády, ale tady tyto připomínky směřují k matérii tak, jak byla předkladateli tohoto návrhu předložena.

Z uvedených důvodů navrhuji vrátit návrh zákona předkladateli ke zpracování. To je můj procedurální návrh. Pokud by tento návrh nebyl přijat, navrhuji podle § 91 odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny prodloužení lhůty na projednání ve výborech o 20 dní. A ještě mám další procedurální návrh, že navrhuji přikázat tady tento návrh k projednání zahraničnímu výboru, pokud tedy bude přijat s prodlouženou lhůtou ke schválení. Děkuji.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prokšanová (KSČM): Děkujeme - nezapomínáme. Nikdy!

6:03 Prokšanová (KSČM): Děkujeme - nezapomínáme. Nikdy!

Kdo nás osvobodil? A komu to nemáme zapomenout? Snad nám ministryně Černochová napoví!