Žádné povinné standardizované testy (kromě maturity na konci střední). Známky rozdávají učitelé a pokrok sleduje Národní agentura pro vzdělávání formou vzorkování – bez žebříčků a stresu. Školní den je kratší, domácích úkolů minimum, víc přestávek, volného času a pohody. Učitelstvo má vysoké vzdělání a profese velkou společenskou prestiž, odobně jako mají třeba lékařky nebo právničky. (No dobře, nemají stejné platy…)
Mezitím v Česku Senát zamítl zrušení známkování v 1. a 2. třídě. Protože JAK JINAK BYCHOM POZNALI, KTERÉ DĚTI „NEPROSPÍVAJÍ“? Přemýšleli jste někdy, z čeho pramení ta česká posedlost kontrolou, podezřívavost a instinkt trestat a třídit? Není to jen problém školství, týká se i zdravotní péče nebo sociální politiky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV