Srebrenica - původně lázeňské město, které se stalo před 30 lety dějištěm genocidy. Dne 11. července 1995 padla "chráněná zóna" OSN v Srebrenici do rukou jednotek bosenských Srbů pod vedením generála Ratka Mladiće. Během několika dní tyto jednotky systematicky vyvraždily více než 8000 bosenských mužů a chlapců. Přímo v „chráněné zóně“ OSN. Evropa mlčela, až už bylo příliš pozdě.

Genocida v Srebrenici nebyla výbuchem spontánního násilí, byla to chladnokrevně plánovaná operace s cílem zničit celou komunitu, aby už neměla v Bosně žádnou budoucnost. Tak pojmenoval později podstatu srebrenického masakru, ale i samotného zločinu genocidy hlavní žalobce ICTY Geoffrey Nice.

Genocida nezačíná vraždami. Začíná odlidštěním. Schvalováním hromadného násilí a jeho omlouváním. Vymýšlením důvodů, proč není vyhnutí. Postupným zvykáním si na to, že v ozbrojených konfliktech "prostě umírají lidé". Mlčením, když je třeba promluvit.

Genocida se neměří počtem obětí, ale chladnokrevným nelidským záměrem připravit celou skupinu lidí o právo na existenci. Nejen o jejich domovy a živobytí, ale i o jejich kořeny, budoucnost a jakoukoli stopu, kterou na této zemi zanechali. Tichým schvalováním toho, že stopa jedněch je významnější než stopa jiných.

Genocida vždycky vypadá neuvěřitelně a nepochopitelně svou zrůdností při zpětném pohledu. Když právě probíhá, jsou to jen „večerní zprávy“. „Nikdy více“ neměla být nikdy jen pietní věta, ale výzva k odpovědnosti i ve chvíli, kdy máme pocit, že je už všeho na nás moc.

Právě v té chvíli se totiž láme náš charakter jako společnosti. Právě v ten moment začínáme ztrácet svou lidskost.

Psali jsme:

Svárovská (Zelení): Finské vzdělávací sci-fi

Svárovská (Zelení): V mezinárodním právu si nemůžeme vybírat

Svárovská (Zelení): Hnutí pro život usiluje o zákaz interrupcí

Svárovská (Zelení): Vzdělání je právo a investice do budoucnosti nás všech