Vážená paní poslankyně, vážení kolegové, kolegyně,

asi tady není v téhle Sněmovně nikdo, kdo by schvaloval týrání zvířat. Ti, co by případně něco takového schvalovali, byli zavčas vyřazeni z kandidátek. Takže tohle si dovolím přeskočit. Ano, týrání zvířat je nepřijatelné a každá společnost, která bere vážně vlastní morální základy, musí brát vážně i utrpení všech cítících bytostí. Úkolem vlády a vládní většiny a samozřejmě celé této Sněmovny není vyzývat k něčemu úřady, aby rychle a důsledně postupovaly.

Úkolem je vytvořit podmínky, aby to skutečně dělat mohly. Aby měly kapacity, erudici, metodiku, specializaci a aby systém prevence fungoval dřív, než dojde k utrpení nebo smrti. Ráda jsem od paní poslankyně Šafránkové slyšela, co všechno v téhle věci podniká a co všechno už se děje. K tomu mám několik poznámek.

Všichni jsme pochopitelně připraveni morálně odsoudit týrání zvířat a já se k tomu znovu připojuji. Ale nemělo by zůstat bez pozornosti, že někteří politici zároveň dlouhodobě podkopávají právě ty nástroje, které mají bránit násilí a krutosti. Občanskou společnost, neziskové organizace, osvětu, práci s dětmi, environmentální vzdělávání. Bez prevence se budeme donekonečna tvářit přísně a účastně až poté, co se něco stane. A to je apel na kolegy a kolegyně z vládních, jsou zde představitelé vládních stran, kteří opakovaně, hrubě útočí na nevládní a neziskové organizace, označují je nevybíravými výrazy jako ekoteroristé a podobně. To jsou i ochránci zvířat. Etické hodnoty nejsou výběrové, jsou nedělitelné, stejně jako lidská práva. Nejde hlásat, jsou sice zvířaty a současně stavět politickou popularitu na ponižování lidí, spoluobčanů, cizinců, uprchlíků a podobně.