Jako vysokoškolský učitel na Právnické fakultě UK cítím hrdost nad tím, že učím na škole, jejíž studenti stáli v první řadě odporu proti komunistickému puči. Lituji toho, že tento odpor si vyžádal nejen mnoho studentů vyloučených ze studia (ze 40.000 tehdejší vysokoškoláků jich bylo vyloučeno přes 10.000), ale i oběti nejvyšší: např. dva studenti právnické fakulty, Karol Bacílek a Boris Kovaříček, byli za podíl na protikomunistických akcích hned z kraje rudé totality popraveni.

Jako Evropan dnes vidím protipól k tragickému 25.2.1948 nejen sametový 17.11.1989, ale i současný Euromajdan – ukrajinské demokratizační hnutí, které i nám připomíná, že za svobodu je třeba bojovat. Relativně vysoké volební výsledky komunistů u nás a nedávné trestuhodné výlevy komunistické poslankyně Semelové (cca: za komunismu mohl u nás studovat každý, kdo chtěl; Milada Horáková byla popravena po právu, vždyť se přiznala) ukazují, že historie by se snadno mohla opakovat. Řečeno s Kobrou XI, jejich krédem je nenávist a jejich revírem je zdánlivá samozřejmost svobody a demokracie. 

Psali jsme:

Disident Hučín k výročí nástupu komunistů: Podívejte, co přichází na Hrad. Osobní zkušenost s „Pávkem“ a vzkaz Vetchému

Únor 1948, stateční studenti, Ukrajina. Vystrčil spojil vše. A Fiala přidal umučeného faráře

Právě se vracím z Hradu... Dokonalý státní převrat, chválili Američané. A co na to Havel?

„Hitler se ptal? Putin se ptal?“ Paní z Václaváku, „hvězda“ internetu

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.