Když připočítáme stavebnictví, jsme pohodlně nad 40 procenty. A na tuto masu jsou navázáni ti, kdo žijí ze služeb, většina zemědělců a tak dále... Protože nebýt prosperity lidí zaměstnaných v průmyslu, nebylo by komu poskytovat ony služby (cizinci jsou ekonomicky významní, ale situaci nezachrání) a tak dále.

To jenom velmi krátce na úvod, aby bylo jasné, že hlasům z průmyslu bychom měli naslouchat.

Jde o euro. Jako v podstatě každý odborný problém v České republice, tak i euro se stalo politickým tématem. Se všemi zápory, které k tomu patří. Klady příliš nevidím.

Dostali jsme se do podivuhodného prostředí úvah.

Na straně jedné stojí radikální tvrzení, že euro je krachující měna, která se brzy rozpadne. Poslouchám to stejné od roku 2010. Jsou to stejná slova, stejné argumenty, stejné konstrukce. Sedm let se má euro každým dnem zhroutit. Pořád k tomu ještě nedošlo. A zjevně ani nedojde.