Je zcela zřejmé, že fakta, která hýbou společností a zvedají ze židlí všechny reálně myslící obyvatele EU, vedou k jednomu cíli. Přemalovat mapu EU.  Jestli se EU ztotožní z rolí kolonie, změní se na spojené státy evropské, nebo vznikne jiné uspořádání, není v tuto chvíli zřejmé. Neznamená to, ale že se o tom nejedná, nebo lépe řečeno již někde nejednalo. Jen velmi naivní pozorovatel by si nevšiml toho, že po mnoha desítkách let, kdy ze všech světových stran cestovaly humanitární pomoci na území Afriky, najednou si ti nejchudší z nejchudších, opatří hotovost v řádu tisíců a v počtech statisíců odjíždějí, přes moře, bez znalosti jazyka, místní mentality, životního stylu a materiálního zajištění, tedy úplně naslepo hledat štěstí do EU.

Proč právě teď? Proč je právě nyní EU, která již mnoho let, na všech svých letištích pečlivě odbavuje všechny cizince, kteří zde přistávají, proč právě nyní, na oko beznadějně EU přihlíží osídlování svého území nekoordinovanou, nekontrolovanou a neřízenou vlnou přistěhovalců. Nabízí se spekulace, že to tak někdo chce, dal k tomu zadání a tudíž se tak stalo. Mediální vyprávění, podtrhuje skutečnost, že příběh o utečencích před válkou se příliš neblíží realitě. Jistě i ti mezi imigranty jsou, ale mizivě. Je nepochybné, že imigrační politika je super business . Vždycky byla. Evropa se jednoznačně dělí. Na ty, co vědí a ty, co nevědí. Na ty, co mají a ty, co nemají. Na ty, kdo se bojí a ty, kdo ne. Na ty, co jsou odpovědní a na ty, co jen přihlížejí tomu, co se kolem děje a nedělají nic.