Se školou a vzděláváním je to jako s vědou zvanou ekologie. Velmi jednoduše se dá mezi nimi udělat paralela. „Sucho“ na mnoha školách ničí „rostlinky“ fyzicky i psychicky. Nepříliš dobré vztahy jsou mezi dospělými na všech úrovních, nepříliš dobré vztahy mají studenti mezi sebou navzájem.

Do vztahů, jak to vypadá, se dal pravděpodobně kůrovec surovec. Přílišný individualismus je cítit skoro všude, týmová spolupráce se špatně prosazuje, nejsme schopni dýchat za společné cíle. Proto je potřeba na pití voda čistá bez příchutí. Ta, která osvěží a mnohé se hned zazelená.

Ekologické vzdělávání by mělo prostupovat celým vzdělávacím systémem, protože si v sobě nese základní lidské hodnoty: zodpovědnost (hlavně do budoucna), ale i lásku k okolí a k přírodě. Je potřeba do vzdělávání vrátit hodnoty lidské, mravní.