Nejprve intenzivně jednal s Evropskou Unií; až do 21. listopadu 2013 oficiální úřady silně podporovaly podepsání dohody o přidružení k Evropské unii na summitu ve Vilniusu, ke kterému však nedošlo. Následně ukrajinské vedení  prohlásilo, že rozhodnutí nepodepsat dohodu o přidružení bylo silně ovlivněno tlakem ze strany Ruské federace a zvláště hrozeb ze strany Ruska uzavřít své hranice pro zboží pocházející z Ukrajiny.
Bez pokusu hledat shodu

Tento obrat o 180% provedlo ukrajinské vedení bez požadované konzultace se společností a bez jakéhokoliv    pokusu hledat celonárodní konsenzus. Tím si vlastně samo podrylo demokratickou legitimitu v očích ukrajinské veřejnosti, což vedlo k  vypuknutí masových protestů na celostátní úrovni. Demonstrace občanů začaly být vládou brutálně potlačovány. Situaci zhoršuje i to, že prodemokratické síly ukrajinské opozice jsou vytlačovány extrémně pravicovými silami, které v tomto konfliktu vidí možnost se mocensky uplatnit v rámci Ukrajiny. Nad Ukrajinou se vznáší hrozba občanské  války a destabilizace země se 46 miliony obyvatel.

V této vyhrocené situaci se  ukrajinská vláda obrátila na svého východního souseda s žádostí o pomoc. Dle oficiálních informací ruský prezident Vladimír Putin slíbil do roku 2015 poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 15 miliard Eur cestou nákupu ukrajinských obligací. První část půjčky ve výši 3 mld Eur získala Ukrajina koncem prosince 2013. Ovšem nejedná se o pomoc, nýbrž o úvěr s úrokovou sazbou 5%, splatný do roku 2015. Obdržené finanční prostředky jsou však už údajně spotřebovány. Zbylých 12 miliard Eur, podle optimistických slov bývalého premiéra Azarova, měla Ukrajina obdržet začátkem roku 2014, což se nestalo a  ruská strana dohodu o konkrétních termínech popírá. Ukrajina je  tak navíc ohrožena i finanční krizí.  
Důkladně prošetřit!

V této souvislosti považuji za velmi důležitou roli Rady Evropy, která dbá na dodržování lidských práv - jako prostředníka znepřátelených stran. Na lednovém plenárním shromáždění se Parlamentní shromáždění Rady Evropy speciálně zabývalo situací na Ukrajině a přijalo vyváženou rezoluci, kdy přivítalo iniciativu generálního tajemníka Rady Evropy na vznik nezávislého poradního panelu k vyšetření násilných incidentů během     Euromajdanských protestů.

Rezoluce dále zdůrazňuje potřebu důkladného prošetření všech případů, kdy došlo k nepřiměřenému použití  síly, stejně jako další závažná porušení základních práv a svobod, nezávislým orgánem a potrestání všech pachatelů. Opozice do tohoto panelu již svého představitele jmenovala. Prezident Janukovyč představitele vlády do Poradního panelu Rady Evropy, který se má zabývat vyšetřováním všech násilností, stále nenominoval a odmítá akceptovat jeho nezávislou vyšetřovací funkci. Nejistota a násilnosti na obou stranách se vyhrocují.
Země na pokraji propasti

Ukrajina je ve své historii, kultuře, v náboženském zaměření, ale i v geografickém zařazení země velmi složitá. Česká Republika by měla, společně s dalšími členskými i nečlenskými státy Evropské Unie apelovat na    uklidnění situace na Ukrajině, ale také aktivně pomoci při hledání demokratických a nenásilných řešení.                                           

Mnohokrát v historii jsme prokázali, že jsme schopni nabídnout pomocnou ruku mediátora i neutrální půdu k   jednáním. Situace na Ukrajině je tak  vážná, že Ukrajina je doslova na pokraji propasti. Pokud nedojde k dialogu a pokojnému řešení, situace může mít nekontrolovatelný spád i dopad, nejenom pro občany Ukrajiny, ale i pro  země sousedící s Ukrajinou a celou Evropskou Unii.