Zajímavostí je, že vznik samotné organizace NATO je spojen také s dějinami naší země. Únorové události roku 1948, kdy KSČ převzala moc v Československu, byl přímý impuls ke vzniku tohoto vojenského uskupení.

První generální tajemník NATO lord Ismay zformuloval jasně cíle aliance: „Úkolem NATO je udržet Američany v Evropě, Rusy mimo Evropu a Němce při zemi.“ Několik let od vzniku této západní aliance vznikl Varšavský pakt vedený Sovětským svazem, jehož členem bylo i tehdejší Československo. Začala studená válka, která trvala téměř 40 let a mnohokrát hrozila přerůst ve světovou jadernou katastrofu.

Nejblíže byl svět ke svému zničení během kubánské krize v roce 1961, kdy stačilo málo a moje generace se nemusela narodit. Díky velké odpovědnosti a chápání faktu, že válka mezi velmocemi je sebezničující, nakonec SSSR a USA přistoupily na program odzbrojování. V této souvislosti nesmíme zapomenut na M. Gorbačova, který svojí politikou perestrojky ukončil studenou válku s USA. Následujícím krokem bylo rozpuštění Varšavské smlouvy a státy střední Evropy dostaly možnost si samostatně vybrat svůj směr.

Podle prvních vizí hlavních architektů naší zahraniční politiky po roce 1989, V. Havla a J. Dienstbiera měla vzniknout jednotná spolupracují Evropa bez NATO a Varšavské smlouvy, opírající se o OBSE (KBSE). Rozpad Jugoslávie a válka v zálivu však vedla prvního českého prezidenta k postupné změně této koncepce a k orientaci na vstup do NATO.