Aby bylo do budoucna zabráněno takovýmto tragickým důsledkům světových i lokálních konfliktů, založilo 51 států mezinárodní instituci, kde bylo uplatněno globální pojetí politiky a obrany a kde jsou si všichni členi rovni.

Cílem bylo a mělo by být zachování světového míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Dnes má OSN takřka 200 členů, řadu výborů, podvýborů a k odstranění konfliktů může využívat od diplomatických jednání během formálních i neformálních setkání až po vyslání vojenských sil ve jménu udržení míru.

Od roku 1948 provedla OSN na udržení míru více než 40 operací, přičemž 30 z nich bylo po roce 1988. Vzhledem k počtu států sdružených v této organizaci by se zdálo, že válečných konfliktů bude stále méně. Za období své existence dosáhla OSN mnoha pozitivních výsledků, zaznamenala také mnoho neúspěchů, ale původní představu, podle níž měla být OSN účinným nástrojem mezinárodní bezpečnosti, se naplnit nepodařilo, i když byly uskutečněny četné mírové operace, díky nimž byly pozastaveny, nebo zcela urovnány mnohé mezinárodní i vnitřní konflikty. OSN napomohla procesu dekolonizace a vzniku nových samostatných států, bojuje proti nemocem, hladu, katastrofám a podporuje rozvoj jednotlivých zemí. Značné úspěchy zaznamenala v oblasti ochrany lidských práv a svobod. Je však mnoho cílů, kde OSN příliš úspěšná nebyla.

V období studené války byla její činnost paralyzována, když byl její rozhodovací proces v Radě bezpečnosti blokován stálými členy a jejich právem veta.

Rada bezpečnosti tak nikdy nesankcionovala např. sovětské invaze do Maďarska, Československa a Afganistanu, vojenské operace ve Vietnamu, konflikt v Severním Irsku, nebo obsazení Tibetu Čínskou lidovou republikou.