Registrujeme tak propad ČR v žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti, sestaveném pro rok 2013, který nastal v kategoriích souvisejících s efektivitou regulace a veřejných institucí nebo s využíváním informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě.

Velice výmluvným je také srovnání zemí podle metodiky Spojených národů (EGDI), které posuzuje elektronizaci veřejné správy podle průměru dosaženého z rozsahu a kvality on line služeb, stavu rozvoje telekomunikační infrastruktury a vlastního lidského kapitálu. Ve srovnání těchto tří nejdůležitějších kritérií jsme klesli za posledních 5 let z 25. na 46. místo.

Podobně špatně si vedla ČR i podle studií Evropské komise a dalších institucí. Kdybychom měli pojmenovat hlavní příčiny selhávání projektu elektronizace veřejné správy (eGovernment), museli bychom zmínit politickou a úřednickou nestabilitu, absenci jednotné koordinace, nejasný strategický rámec umožňující realizaci nevhodných projektů nebo také nevyhovující zákon o veřejných zakázkách.

Ale abych pouze nekritizoval, mohu uvést i některé významné přínosy, které z provedených průzkumů, a to například z expertní studie ICT Unie, pro soukromé uživatele, ale i veřejné instituce, vyplynuly. Došlo k prokazatelnému zvýšení kvality poskytovaných služeb, zlepšení jejich dostupnosti a také k jistému zvýšení transparentnosti veřejné správy.