Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, jak tady bylo řečeno, naše dobrá právní úprava zákona o soudnictví mládeže touto novelou, pokud ji schválíme, bude ještě zlepšena ve směrech, které tady velmi přesně a konkrétně popsal pan ministr, takže už se k tomu vracet nebudu. Snad jedině k těm kontroverzním otázkám, které jsme řešili na ústavně právním výboru. My jsme se jako garanční výbor samozřejmě touto novelou zabývali a tam taková největší sporná otázka byla problematika související s určením věku dítěte, u kterého není jisté, zda dosáhlo věku 15 let, kdy navrhovaná novela považovala takové dítě mladší 15 let za dítě mladší 15 let i v případě, kdy to nebylo zřejmé, jisté a muselo se zjišťovat v průběhu dalšího zkoumání nebo posuzování, jak to vlastně s tím věkem skutečně je, protože chybí třeba doklady, a ta novela předpokládala, že se v takovém případě bude dítě považovat automaticky za mladší 15 let. Jak víte, v České republice je hranice trestní odpovědnosti právě stanovena na těch 15 roků, takže tam jde o to, jestli spadne do kategorie sice mladistvých, také privilegované kategorie pachatelů, nebo podezřelých z trestné činnosti, nicméně již trestně odpovědných, anebo do kategorie trestně neodpovědných dětí mladších 15 let.

Výsledek diskuse je už obsahem usnesení ústavně právního výboru z 36. schůze, která proběhla 20. února 2019, kdy jsme se nakonec shodli na tom, že pokud jde o otázku dětí, u kterých není zřejmé, zda je jim 15 roků, nebo 14 roků, nebo 16 roků, po diskusi, která tam odezněla a o které možná bude hovořit i pan poslanec Ondráček, se většina rozhodla navrhnout tento bod vypustit. Čili z té novely by byl vypuštěn bod, v rámci kterého se navrhuje, aby v takovém případě bylo automaticky považováno dítě za mladší 15 let. Tak to je první závěr ústavně právního výboru, že se nebude považovat automaticky za mladší 15 let a že se bude zjišťovat vždycky v každém konkrétním případě, kolik mu je roků, ale nebude tam ta premisa toho, že se považuje za mladší 15 let, když nebude matriční věk jistý. Takže to je první závěr.

A druhý závěr, ke kterému jsme dospěli v rámci ústavně právního výboru, je celkem legislativně technický, že s ohledem na to, jak původně zněla účinnost, která by určitě vzhledem k prodloužení legislativního procesu nebyla naplnitelná, tak navrhujeme změnit účinnost relativně neurčitě, čili že zákon by nabyl účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, čili standardní relativně neurčitá účinnost, která si myslím, že je tady velmi na místě.