Budí to tedy dojem znovuvytvoření izolovaného centra pro postižené. Ale opak je pravdou. Pokud se pro hendikepované najde místo vlastně na rohu Pernštýnského náměstí v samém historickém centru Pardubic, je to velmi důležitý krok od izolace k integraci. Jen o dva nebo tři domy dál je kavárna Apatyka. Vynikající příklad toho, jak se hendikepovaní mohou a umějí dostat z osamění do centra společenského dění.

V blízkém okolí Pernštýnského náměstí je několik středních škol, které mají na seznamu svých studentů i zdravotně postižené. Zkušenosti z praxe nejsou jednoznačně kladné. Nejeden třídní profesor si slyšitelně a viditelně oddychl, když postižený student šťastně odmaturoval. Gymnázium Dašická před lety nechalo postavit za nemalé peníze plošinu pro dívku na vozíčku, od té doby, pokud vím, nebyla používána. Argumenty pro i proti integraci lze slyšet ve všech městech Pardubického kraje. Ty proti jsou zatím hlasitější, protože méně náročná řešení mají vždycky větší ohlas.