Dnes jsme se dostali do třetího čtení novely zákona o bezpečnosti České republiky, ačkoliv se nejedná o nic, na čem by stál nebo nestál život v téhle zemi, koneckonců Česká republika je šestou nejbezpečnější zemí na světě aktuálně a máme kvalitní zbraňovou legislativu, máme propracovaný systém získávání zbrojních průkazů, naši občané-držitelé zbrojních průkazů jsou skupinou obyvatelstva, která je zcela výjimečná v tom, že o nich všechno víme, víme, jaký je jejich zdravotní stav, psychický stav, víme, že zvládli udělat zkoušky praktické i teoretické, víme, že dodržují zákony, dokonce nedělají ani přestupky, protože jinak by o své zbrojní průkazy přišli, takže Česká republika vlastně žádný problém nemá.

Problém ale zdá se má Evropa. Evropská komise přichází v této době se směrnicí o omezování legálního držení zbraní, snaží se odzbrojit evropské obyvatelstvo v době, kdy, možná je to jenom pocit, ale občané ho mají, kdy se pocit bezpečí snižuje v Evropě a možná i v České republice, protože samozřejmě jsme součástí Evropy a vnímáme všechny starosti a strachy všech zemí v rámci Evropy. Z tohoto pohledu jsme začali uvažovat o možnosti jak zvýšit nejen ten pocit, ale zvýšit bezpečnost v rámci této země a myslím si, že to, co by mělo napadnout každého politika, každou vládu, je obrátit se na občany své země. Chceme dát do tohoto zákona právo občanů podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky, a to i s vlastní zbraní, legálně drženou.

Myslím, že nejen tento vysoce symbolický vzkaz pro naši veřejnost, že tento stát je na straně svých občanů a že počítá s nimi, je velmi důležitý, ale důležitá bude i žaloba na platnost té nesmyslné směrnice, zda ji budeme muset či nebudeme muset implementovat. Tento zákon je myšlen spíše do budoucnosti. Jak jsem již říkal na začátku, teď problémy vlastně nemáme. V České republice se dokonce ani trestná činnost nepáchá se zbraněmi, ani legálně drženými, ani nelegálně drženými.

Jsou to ojedinělé případy v podstatě v řádech promile z počtu všech trestných činů. Ale budoucnost takto zářná a růžová být nemusí a proto by bylo dobré se na ni připravit. Ten zákon, který bychom měli dnes schválit, vytváří rámec. Sám o sobě nic neřeší. To si přiznejme. Sám o sobě nic neřeší. Je to pouze rámec, který ani nevyzývá občany, aby se ozbrojovali, ani nijak nezjednodušuje přístup ke zbraním, nebo dokonce k jejich použití. Nic takového v tom zákoně není.