Cíl je jasný – ospravedlnit neúčast většiny hlav států 9. května v Moskvě na oslavách porážky německého fašismu a přisolit prezidentu Miloši Zemanovi, který jako jeden z mála v Moskvě bude.

V nedávném článku historika Jana Rychlíka „Poučení z krizového vývoje na Krymu a v jeho okolí“, které zveřejnil v Právu 23. dubna jsme se mohli dočíst, že ruskou anexí Krymu, které, dodávám předcházelo referendum (uskutečnilo se v ovzduší pokusu Kyjeva zakázat užívání ruského jazyka) byl završen proces, ve kterém rozhoduje síla. Konkrétně Rychlík píše: „Byl završen proces, který bohužel začaly v roce 2008 USA, když souhlasily s odtržením Kosova od Srbska a jeho následným uznáním“. Nepíše už o tom, že podmínky pro ono odtržení vytvořily Spojené státy a západní spojenci intenzívním bombardováním Srbska, jehož bylo Kosovo součástí, bez mandátu OSN. Když srovnáme s Krymem, tak tam bylo referendum s jasným výsledkem. Následoval organizovaný ozbrojený odpor samozvaných a narychlo vyhlášených republik – Doněcké a Luhanské, které sestavily místní narychlo zformované oddíly, které měly charakter domobrany (nikoliv teroristů, jak je označil Kyjev) proti útočící ukrajinské armádě. Jinými slovy zde proběhla občanská válka, které byl Krym odtržením ušetřen, ve níž západ podporoval Ukrajinu a Rusko vzbouřené regiony.