Už to, že se hovoří o prvním pokusu, napovídá, že pokusů bude více. A to se ukazuje jako problém. Z celého průběhu jednání poslanecké sněmovny je zřejmé, že se A. Babiš vlastně ani důvěru získat nepokouší a už rovnou uvažuje (i nahlas) o pokusu druhém. Trochu to připomíná dialog zkoušejícího a studenta, který je od zkoušky vyhazován. Zkoušející: „Milý studente, zkouška není odvozena od slova zkusit, ale přezkoušet", student: „pane profesore, příště se připravím lépe". A ačkoliv (zřejmě poprvé v novodobé historii ČR), jednání o důvěře vládě neskončilo v prvním jednacím dni a muselo být přerušeno, dovolím si drze předpovídat, že důvěru současná vláda nezíská a bude muset vládnout bez ní.

A to je další problém. Prezident Miloš Zeman se vrátil k léta zavedeným standardům, když prohlásil, že A. Babiše jmenuje napodruhé premiérem až ve chvíli, kdy mu přinese hlasy 101 poslanců. Těm, kteří si říkali „no konečně", budu muset trochu pokazit radost. Oněch 101 hlasů může A. Babiš shánět docela dlouho a to dokonce po celé volební období, a navíc je zřejmé, že jediný, kdo je dle pana prezidenta oprávněn je shánět, je právě A. Babiš. A po celou tuto dobu bude vládnout současná vláda bez důvěry, kterou s klidným svědomím můžeme označit za vládu jednoho muže. Jak se říká, ďábel je skryt v detailu a politický génius Miloše Zemana je bezchybný. Velmi rychle se zbavil vlády se zastoupením ČSSD a z A. Babiše učinil neomezeného premiéra ať s důvěrou nebo klidně i bez ní.

Respektuji, že celá řada lidí, zejména příznivci obou pánů, s tímto modelem nemá žádný problém. Problém je však v tom, že se v současném nestandardním systému celá poslanecká sněmovna jaksi zasekla. Cokoliv v ní projednat je velmi složité a je otázkou, zda se nedostaví její celková paralýza. A to už by nám všem vadit mělo. Na jednu stranu sice nemůžeme čekat žádnou zákonodárnou smršť, což může být vnímáno jako věc veskrze pozitivní. Na druhou stranu se může stát, že nebudeme schopni přijmout ani zákony, které nutně potřebujeme. A to rozhodně pozitivní není.