Jedním z cílů tz. Evropské platformy je i vyvracení tzv. hoaxů a nepravd, které se prý společností občas o Evropské unii u nás šíří a tím prý vzniká ve společnosti negativní pohled na EU jako celek. 

No, řekněme si na rovinu, že ne všechny projekty EU jsou špatné. Třeba program Erasmus anebo Erasmus+, který slouží ke vzdělávání žáků a studentů v rámci výměnných pobytů je zcela jistě přínosem pro rozvoj jazykových schopností mládeže, jejichž úroveň jazykových znalostí je stále spíše žalostná. Některé studijní programy jsou již však diskutabilní a zcela jistě by si zasloužily notnou dávku revize. Ale budiž. Když nic jiného, i žáci z nízkopříjmových rodin se mohou na základě svých dosahovaných studijních výsledků těchto programů zúčastnit a to je dobře. Programy typu Erasmus však zde byly již před naším členstvím v EU. Bezpochyby jasným přínosem členství v EU jsou svobody pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu. Tím ale výčet zásadních výhod končí.

Vstupem České republiky do EU v roce 2004, přestala pro nás platit tehdejší smlouva o Evropské hospodářské spolupráci (EHS), skončila ochrana našich státních hranic, byla pro nás odbourána cla napříč státy EU a vstoupili jsme do schengenu.

19. října 2007 (dvacet devět měsíců po odmítnutí Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu) se po referendech ve Francii a Nizozemí, hlavy států a předsedové vlád 27 členských států shodli na textu „Lisabonské smlouvy“. Cílem této smlouvy mělo být posílení vlivu Unie na světové scéně a odpovědnosti čelit výzvám 21. století. Jak to v reálu vypadá, vidíme na televizních obrazovkách denně. Zejména nezvládnutá migrace, zhoršující se bezpečnostní situace a brexit jsou vysvědčením práce EU.