Hodnocení zdánlivě nekončícího konfliktu, který začal americkou invazí do Afghánistánu v říjnu 2001, je vysoce negativní. Kdokoliv chtěl v minulosti ovládnout Afghánistán, tak narazil na tvrdý odpor. Britové, Sovětský svaz a nyní USA a NATO. Bezpečnostní situace se stále zhoršuje, Tálibán posiluje a produkce opia stoupá. To slyšíme stále dokola. Konflikt, který je dlouhodobě popisován jako patová situace, se v posledních měsících obrátil výrazně ve prospěch Tálibán. Afghánská armáda kontroluje nebo ovlivňuje jen pouhou polovinu ze 407 okresů v jednotlivých provinciích země a jejich ztráty na životech raketově vzrostly. Jenom za srpen a září afghánské bezpečnostní síly ztratily podle Pentagonu 1000 osob. Nový americký velitel generál Miller zaznamenal zhoršující se bezpečnostní situaci z první ruky. V říjnu Miller přežil pouze shodou náhod útok Talibanu v Kandaháru, který zabil prominentního afghánského válečníka a místního tajemníka zpravodajských služeb.

V této souvislosti se nabízí otázka, jestli naši účast v Afghánistánu nepřehodnotit a ukončit. Udělali tak Kanaďané, Francouzi a ostatní nad tím také polemizují. To není nic proti našim vojákům, kteří si plní úkoly špičkově. Podle informací ministra obrany a náčelníka Generálního štábu AČR probíhají operace našich vojáků v souladu s mandátem, tedy mírová a výcviková operace. Ale pokud bude stávající strategie pokračovat tak jak pokračuje, tak jsou perspektivy a cíle této operace stále více v nedohlednu. Miliardy které to stálo a stojí by potom šly použít na posílení obranných schopností naší armády doma. Boj proti terorismu je potřebný. Na jednu stranu bojují naši vojáci v Afghánistánu ale na druhou stranu do Evropy přichází otevřenými dveřmi statisíce ilegálních imigrantů, mezi kterými jsou zcela prokazatelně muslimští radikálové a džihádisté. Když k tomu přičteme zhoršující se situaci na Balkáně, tak jsou tyto úvahy opodstatněné.