Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. Na konto toho textu, který přišel do Poslanecké sněmovny, mám nějaké kritické připomínky.
Přiznám se, ale také musím říci, že když se tady vyzvedly některé věci, jako například zvýšení limitů pro uplatnění výdajových paušálů a přesunutí dodávek tepla a chladu z 15% do 10% DPH, případně některé další věci, tak to bylo většinou na základě poslaneckých návrhů. Nebylo to součástí toho sněmovního tisku, jak byl předložen vládou.
Takže ano, mám radost, že došlo ke zvýšení limitů pro uplatnění výdajových paušálů, ale bylo to na základě pozměňovacího návrhu ze Sněmovny, pana poslance Zbyňka Stanjury. Ale bez ohledu na to, kdo to podal, tak to vnímám pozitivně. Vnímám pozitivně, aby tam nebyli jenom poslanci opozice, že vlastně se vypustila i velmi kontroverzní část, spojená s určitou terminologií a definice dotace k ceně a úplaty pro účely z DPH, což navrhla paní poslankyně Vildumetzová. Chci být skutečně korektní.
Pokud se týká pozměňovacích návrhů, protože o ty teď asi běží v jednání Senátu, tak výbor tak, jak jsem to vnímal, se soustředil především na to, co podle mého názoru v tomto daňovém balíku chybí. Jsou to změny, které se avizují, připravují a podle mě již některé dávno měly nastat. Mluvili jsme tady o pozitivním přesunu rozvodu tepla a chladu z té 15% do 10% sazby, ale účinnost se navrhuje k 1. lednu 2020. Jsme přesvědčeni, že účinnost má být dřívější, že má být už k 1. 7. 2019 a to i třeba z toho důvodu, že se v posledním půlroce výrazně zdražily ceny tzv. Povolenek. A to výrazně postihlo teplárny a nakonec i spotřebitele. Takže i toto je víceméně opatření, které by mohlo výrazně pomoci. Koneckonců stát na zvýšení ceny povolenek výrazně vydělal. To myslím, že je také třeba poznamenat. Podobně je to i u dlouho avizovaného přesunutí DPH v případě stočného, vodného a některých dalších služeb. To je část sněmovního tisku 205 o novele zákona o elektronické evidenci tržeb. Já se přiznám, když jsme tady mluvili, to je podobný případ, jako bylo GDPR, kdy víceméně ne úplně konzistentně se do novely zákona o EET dává novela daňových zákonů, resp. novela zákona o DPH. Nemyslím, že je to legislativně čisté. A nevím, jakou má souvislost zrovna stočné a vodné s EET, to fakt nevím.
Takže jsem pro to, aspoň většina hospodářského výboru byla pro to, aby pokud máme teď otevřeny daňové zákony, paní ministryně také mluvila o tom, že je pro uživatele, pro daňového poplatníka komfortnější, když je to v jednom zákoně, než když je to v několika dalších zákonech, které nejsou původně určeny k daňovým změnám. Takže to jsme také navrhli.
Pak jeden z návrhů hospodářského výboru je věc, o které se tady debatuje od roku 2010. A to je snížení spotřební daně na pivo. Byl jsem v roce 2009 v PS, pamatuji si, když to tehdy pan ministr Eduard Janota předkládal v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů jako jedno z opatření, abychom se nedostali s deficitem nebo schodkem na nějakou úroveň 200 a více miliard. Ale mluvil, že je to opatření pro rok 2010 a že může být prolongováno. Já jsem si dokonce znova tu debatu z roku 2009 přečetl, že může být prolongováno, pokud samozřejmě nedojde ke změnám, ale sám neuvažoval o tom, že by to mělo platit trvale. To dnes platí už 9 let a myslím, že je rozumné se k tomu vrátit a spotřební daň snížit.
Další věci jsou legislativně-technické povahy. Změna účinnosti, myslím si, že posunutí o jeden měsíc je legislativně čistější, než jak to přišlo z PS.
A pak je tam ještě jedna věc, o které se také dlouho diskutuje, ministerstvo financí je vždycky zásadně proti a ať se navrhne formulace, jaká se navrhne formulace, a to je stanovení toho, co je nebo není ekonomickou činností v rámci uplatnění DPH. To se týká především neziskových subjektů, týká se to obcí, ale nejen obcí. Tady se jedná o to, že není úplně jednoznačně nastaveno, co je a co není v případě prodeje majetku předmětem DPH. Pokusil jsem se tam i ve spolupráci s Komorou daňových poradců nastavit takovou formulaci, která by snad měla vyhovovat evropskému právu. Samozřejmě opět jsem zaznamenal negativní stanovisko ministerstva financí. Ale podotýkám, že ať se navrhne jakákoli formulace, tak je vždycky stanovisko ministerstva financí negativní. Za Svaz měst a obcí jako předseda finanční komise se účastním těch jednání, jednáme velmi trpělivě a jedná trpělivě i ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství až do vyčerpání, pomalu jako jsme jednali my u GDPR, ale výsledek se zatím nedostavil. Takže proto je tam i ten pokus o formulaci, kterou Komora daňových poradců shledala jako změna, která je v souladu nebo není v rozporu s právem EU.
To jsou hlavní změny. Já si myslím, že stojí za to ty změny podpořit, protože je to ve prospěch daňových poplatníků, pokud se týká dopadů na státní rozpočet nebo veřejné rozpočty. Tak ony ty hlavní dopady budou stejně v roce 2020, protože například i v případě přesunutí stočného a vodného do 10% sazby se navrhuje účinnost až od prvního dne 7. měsíce po vyhlášení tohoto zákona, takže pro rok 2019 to není nic fatálního. Ale samozřejmě paní ministryně může argumentovat nějakými finančními dopady. To jen bližší osvětlení návrhů, které prošly hospodářským výborem.
Musím říci, že některé návrhy prošly téměř jednohlasně s výjimkou hlasu pana Větrovského, který ale také říkal, že mnohé návrhy jsou mu sympatické, dokonce to tady také zopakoval, takže uvidíme. Mě bude zajímat, jak se především k těmto návrhům postaví paní ministryně financí.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
