·       Cesta vedla k veterináři. Nebyla jsem schopna se ani upravit. Sedíme v čekárně, kde kromě pejsků byla i kočička a snad křeček, nebylo vidět, kdo se v krabici od bot skrývá.

·       Zcela vyčerpána jsem čekala, až přijdeme na řadu. Ve dveřích se objevila temperamentní paní, podívala se na mne a nahlas se zeptala: že jste paní Vitásková, nemohla jsem vás hned poznat, ale podle toho pejska….

·       To že mě nemohla poznat, tak tomu zcela věřím. Nemoc pejska dělá svoje především jeho páníčkům.

·       Paní (odhaduji, že je architektka) měla zájem o moji brožurku, kterou jsem jí s radostí podepsala a doplnila o věnování. Pravděpodobně se ještě setkáme na některé z mých akcí.