Nicméně naši navolení představitelé nechtěli žádné starosti (jako např. dodržování předpisů o životním prostředí apod) a tak hledaly jak se této "zátěže" zbavit a v mnoha případech na tom ještě slušně vydělat.Představitelé některých obcí se dnes chovají spíš jako zaměstnanci soukromých firem, než jako lidé hájící zájem spoluobčanů.

Zahraniční "vodovodní" fimy ostřílené legislativou EU věděly jak to chodí - že budeme muset vybudovat čističky (a že oni na to dostanou dotace), a obce vyděsily výší nákladů na čističky a ty to "raději" prodaly. V té tobě se zdálo, že "zmrazení" výše nákladů na vodu na např. 10 let bude postačující - ale skoro nikde to žádná "nástupnická" firma nedodržela. Privatizační obluzení nezasáhlo jen nás, byla to pandemie. Zásobování vodou zprivatizovali i v Berlíně. Tam se o to podělily dvě firmy – stará známá Veolia a RWE - za okolností povědomě podezřelých. Ale občané berlínští se nedali. Neudělali sice revoluci jako Bolivijci v Cochabambě, ale cíle také dosáhli.

V Berlíně už kamarádům nekape

V roce 2007 vznikla v Berlíně občanská iniciativa, která si dala za cíl rekomunalizaci zásobování vodou. Zorganizovali kampaň, která postupně sílila a zvyšovala tlak na politiky, soudně vyžadovali zveřejnění celé smlouvy.