Placka s prezidentem Havlem připnutá na klopě mého obleku při příležitosti návštěvy M. Zemana v Židlochovicích vzbudila poměrně velké emoce. Proto bych rád vysvětlil, proč jsem tak učinil.

Takřka polovinu svého dosavadního života jsem prožil za vlády komunistické strany a mám v poměrně živé paměti, jak tehdejší doba vypadala. Nemám naštěstí osobní vzpomínky na nacismus a brutalitu 50. let, takže při pomyšlení na onu dobu mi vyvstává spíše představa zahnívající mršiny končícího socialismu, který byl spíše směšný a únavný než nebezpečný. I přesto si však živě vzpomínám na strach říci něco veřejně, promluvit pravdu o stavu společnosti.