Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych z tohoto místa chtěl říct na rozdíl od pana kolegy Kalouska, že já jako pojištěnec tyto peníze chci půjčit. Já když jsem bral ve své firmě roční odměny, tak se mi samozřejmě protáčely panenky, jaké odvody jsem odváděl. Nedělalo mi to problém, rozumím celému principu pojištění, ale nevidím důvod, proč mé peníze, pokud mají ležet někde na bankovním účtě v celkové sumě několika miliard, nemohly pracovat a vydělávat zase pro mě, protože já jsem součást státu. Ty diskuse o tom, že to nejsou státní peníze - asi je to pravda, já vůbec nechci zpochybňovat suverenitu VZP, nicméně říkáme tady - a teď se o tom hodně, hodně mluví - že stát je společenstvo lidí, to znamená těch pojištěnců. A my jako stát přece máme právo nebo povinnost tyto peníze co nejhospodárněji používat. VZP je suverénní organizace, nicméně její příjmy modeluje stát. To znamená my poslanci říkáme, kolik kdo bude platit na pojištění, protože určujeme výši daní. Výdaje opět sanuje stát. Ministerstvo zdravotnictví dělá úhradovou vyhlášku a to je náklad pojišťovny. Proč by tedy stát se o ty peníze, které leží na tom účtu, se neměl postarat tak, aby je ve prospěch toho státu, těch občanů a těch pojištěnců použil? Proto já říkám jako pojištěnec, já ty peníze rád půjčím, já vím, že se neztratí, akorát budou pracovat v době, kdy by ležely ladem na účtě. Děkuji.