EK zveřejnila návrh nové azylové a migrační politiky pro EU. První čtení moc důvodů k radosti nedává. EK sice zdánlivě opustila nesmyslný systém povinných přerozdělovacích kvót, ten ale v migračním paktu nahrazuje tzv. "povinná solidarita". Ponechme teď stranou, že je to protimluv.

EK mluví v souvislosti s migrací o dvou situacích – normální a mimořádné. Ta první odpovídá dnešku, druhá roku 2015. Za tzv. „normálních okolností“ EK navrhuje místo kvót „flexibilitu“. Státy by si mohly vybrat. Buď přijmout migranty, nebo se podílet na jejich navracení (vyjednávání, financování, zajišťování). Ty první chce finančně motivovat. Za každého migranta by státy dostaly jako kompenzaci jednorázovou platbu 10 tisíc eur ze zdrojů EU. Ty druhé státy by si náklady na návratovou politiku hradily ze svého.

Pro případy, kdy by opatření pro řádné přemístění nebo návrat (70 procent příchozích) selhala, chce EK zvést tzv. "mechanismus pro mimořádné události". Relokace by pak EU „mohla“ u části nepřemístěných žadatelů nařídit. Návrh je problematický hned z několika důvodů: