Paní předsedkyně, děkuji za slovo.

Je 6:09. Jsem sedmým poslancem bez přednostního práva, který vystupuje. Jestli to Patrik dobře spočítal, tak jsem dvanáctým za opozici oproti 14 koaličním. Já bych si opravdu moc přál, aby to bylo na delší dobu poslední noční sezení, které tu máme, protože jednací den je opravdu do devíti. Vy se nesmějte, pane ministře, protože vy jste tady mluvili do půl třetí! Je to otázka nějaké organizace a opravdu apeluji na předsedy všech klubů a na paní předsedkyni, aby se to nějakým způsobem snažili organizačně zvládat. Jsou tu osoby staršího věku, se zdravotními handicapy, a když už ne kvůli nim, tak kvůli těm zaměstnancům, kteří tady musí ten čas trávit také.

Na úvod začnu parlamentní dimenzí, protože já jsem během včerejšího dne, během toho jednání absolvoval několik diskusí televizních a koneckonců bude to i reakce na pana ministra Válka, který tvrdil, že jsme prostě nedodrželi slovo a my jsme ti zlí, kteří vyvolávají hlasování o nedůvěře v době předsednictva. Chtěl bych říct, že za dnešní hlasování si můžou především sami představitelé koalice, a tady ty pseudomorální apely, že chceme destabilizovat společnost v těžkých časech, jsou laciné.

Běžte se podívat do červnových a červencových stenozáznamů, kolikrát byl navržen nějaký bod na jednání schůze, abychom se těm problémům mohli věnovat. Ani jeden jste neschválili. Ani jeden. Pak jsme navrhli mimořádnou schůzi na téma problémů STAN. Neschválili jste program. Pak jsme navrhli mimořádnou schůzi, která se měla zabývat energiemi. Ta dopadla tak, že je odročena na neurčito, protože jste odešli ze sálu a nebylo možné schválit program, a to nemluvím o tom... Mohla byste, prosím vás, paní předsedkyně, vysvětlit panu ministrovi, ať na mě nepokřikuje? (O ministru Lipavském.)

Já ho slyším a ruší mě. Je to dětinské.

A, pane ministře, když už tedy spolu takhle vedeme tu diskusi, ta schůze byla fakticky svolána na sobotu napůl pátou, jedenáctý den poté, co o ní potřebná poslanecká pětina požádala. To znamená, byl porušen jednací řád. Vám energie nestály ani za pořádný termín nařízení schůze. Vy jste to dali tak, že to vyšlo na půl páté. Dobře předcházela... A já jsem já jsem na to jenom upozorňoval, protože ano, mluvili jsme my předtím, ale ono se s tím tak trošku dalo počítat a taky se to dalo nějakým důstojným způsobem odročit. Mohli jsme to projednat. Takže já a další, kteří jsou na tom seznamu, a bylo nás tam 37, tak my teď poprvé od června máme možnost mluvit o tom, co se děje ve STANu, o těch kauzách a co se děje vůbec ve společnosti a co se děje s energiemi, s energetickou krizi, protože na těch neschválených schůzích a na těch normálních, kde jste nám nezařadili body, mohou vystupovat maximálně přednostní práva. A my jich zas máme výrazně míň než vy, protože to, co se dělo s poslaneckými kluby, to jsme vlastně dodneška nedořešili, že paní předsedkyně? Kýve na mě naše paní předsedkyně. Já to můžu říkat s čistým svědomím, protože když my jsme byli ve většině v parlamentu, tak my jsme mimořádné schůze umožnili. Nebylo to příjemné. My jsme věděli, že to bude s prominutím třeba fůra hnoje, ale schůze o Čapím hnízdě se konala, schůze o kauze Bečva se konala, a my jsme dokonce podpořili i program, ale vy umíte jenom válcovat, a tohle je přímý důsledek toho všeho, že to je naše poslední ústavní možnost a podle jednacího řádu, jak si tady na to téma promluvit (potlesk poslanců ANO 2011), protože u hlasování o nedůvěře se nehlasuje program. Tady nás nemůžete odpálit. To je prostě naše právo. A já vás ujišťuji, že ta diskuse na klubu hnutí ANO byla velmi pestrá a ne všichni jsme to chtěli. Prostě dotlačili jste to úplně až do absurdních konců. Takže je to o tom vzájemném respektu tady ve Sněmovně a vyprošuji si, abych poslouchal v médiích, že Andrej Babiš lhal, že slíbil, že nebude vyvolávat hlasování o nedůvěře. Mimochodem to je věc našeho klubu. To si rozhodli poslanci.

Tak. Já tady navážu na to, co jsem říkal, o hlasování o nedůvěře. Chtěl bych zdůraznit, že to není otázka pana Mlejnka, jak se tady někteří snaží jaksi nám vysvětlovat, a že když vlastně odešel, tak se tím všechno vyřešilo. Tohle hlasování je především o osobnostním, komunikačním, ale především manažerském selhání ministra vnitra Víta Rakušana. Kauza Mlejnek je jenom poslední díl skládačky, poslední díl toho seriálu. Z našeho pohledu se natolik znevěrohodnil, že už nemůže být dále ve vedení toho resortu, a bylo by nejlepší, kdyby ten resort předal někomu odborně zdatnému, který by nebyl z hnutí STAN, a sám se věnoval svým kauz. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.) Já ne nadarmo mluvím o nějakém seriálu. Já se to teď snažím opravdu zkrátit, protože naštěstí - nebo děkuji kolegovi Maškovi, on to dost řekl přede mnou, takže prosím vás, v okamžiku, kdy se hnutí STAN objevilo poprvé vlastně těch světlech reflektorů vlastně díky tomu šikovnému politickému tahu, kdy překroužkovali Piráty, se v takovém počtu poprvé dostali do Sněmovny. Poprvé se na ně upřela pozornost médií. Tak od té doby je to jedna kauza za druhou.