Aby policie efektivně a dostatečně chránila slušné občany, neboť ti očekávají od státu zajištění vlastního bezpečí. Všechny orgány podílející se na správě měst a obcí by měly v případech nedodržení zákonů rychle a jasně ukázat, že vůči všem postupují se stejnou mírou uplatňování zákonů, jinak se mohou opakovat pochody extremistů, kteří vždy takových situací využívají. Problémem však je, že pochody, jejichž vedlejším projevem jsou pouze zranění lidé, nic reálně neřeší.

Mělo by to ale být signálem pro vedení města, že musí přistoupit k situaci proaktivně a v terénu komunikovat a společně s občany oblasti, kde k problémům dochází, hledat řešení. Mezi Romy najít ty, kteří chtějí spolupracovat, kteří dodržují zákony a zcela nedobrovolně se dostávají do jednoho pytle s těmi, jež zákon porušují. Při porušování zákona často zneužívají na svoji obranu právě otázky rasismu. Bohužel i pro politika to bývá nebezpečný terén, zvláště pak postupuje-li jako svého času ministr Michael Kocáb a uznává pouze práva a nikoliv povinnosti. Z dlouhodobého hlediska je jasné, že člověk získává společenské návyky v mládí. Je potřeba kontrolovat docházku dětí do školy, stejně tak jako mít možnosti pro mimoškolní aktivity. Mladí potřebují sportovní a kulturní vyžití. Pokud ale celý život vyrůstají pouze v ghettu a vytvoří si tak škodlivé návyky, tak už je potom dost pozdě.