Náhodou jsem se potkala s několika učni. Jejich pesimistická vyjádření o tom, že už nikdy by si svůj obor nevybrali, že je nikdo nechce, jsou pro mě doslova šokující. Jejich argumenty, že pokud nemají maturitu, dostávají velmi nízkou mzdu, nemohou najít práci, někteří prostě neměli kam jít, a proto zvolili obor, který je dnes absolutně nebaví, jsou alarmující. Možná je to v tom, že mladí, když si svůj obor vybírají, nemají představu o tom, co vlastně dělat chtějí a zdali právě o jejich obor bude na trhu práce zájem. Rodiče to myslí dobře a jsou rádi, že jejich dítko v tomto mladém věku nepromarní čas a něčím se vyučí. Bylo by dobré v osmých a devátých třídách se více věnovat tomu, kam děti chtějí jít, zdali to bude učiliště či střední škola, ale především také tomu, zdali o obor, který si vybraly, je v naší republice vážný zájem. Některé firmy jsou prvními vlaštovkami v novém postoji k budoucím zaměstnancům a nabízí prohlídku pracoviště, a dokonce se snaží o tyto mladé lidi starat od prvního dne vstupu do učňovského oboru. Stálo by za to popřemýšlet o praxi u firem, která by tak trochu zajistila učni i perspektivu dalšího zaměstnání. Když tak rádi kopírujeme zahraničí, mohli bychom přijmout za své i tzv. studijní koordinátory, kteří se věnují nejen dětem, ale i jejich rodičům a mají také návaznost na potenciální zaměstnavatele těchto mladých.

Ing. Miloslava Vostrá, místopředsedkyně ÚV KSČM