Votava (ČSSD): Jak zamezit byznysu s lichvou

05.04.2016 10:41 | Zprávy
autor: PV

Je to snadné, stop exekucím, šance na nový život … S takovými přísliby se nejrůznější finanční „poradci“ a soukromé firmy obracejí na dlužníky, kterým nabízejí osobní bankrot jako spásné řešení jejich finančních problémů.

Votava (ČSSD): Jak zamezit byznysu s lichvou
Foto: Václav Votava
Popisek: Poslanec za ČSSD Václav Votava

Není ovšem výjimkou, že se tyto subjekty snaží na lidech v nouzi pouze vydělat a v důsledku je ještě více zadlužit. Situaci by mohla pomoci připravovaná novela insolvenčního zákona Ministerstva spravedlnosti, kterou teď ve středu projednala vláda.

Pokud novela projde v navrhovaném znění, návrhy na osobní bankroty by nově mohli podávat pouze notáři, advokáti, insolvenční správci a akreditované veřejně prospěšné společnosti. Skončila by tedy praxe, kdy tuto činnost vykonávají lidé a firmy bez dostatečné kvalifikace. To ovšem není jediná důležitá změna. Novela dále stanovuje maximální částku, kterou lze dlužníkovi za podání návrhu účtovat, a to 5 tisíc korun (v případě oddlužení manželů pak 7,5 tisíce). Vedle neziskových organizací, které insolvenční návrhy vypracovávají zdarma již nyní, by vzniklo regulované prostředí s jasně danými pravidly. Skončila by tedy lichvářská praxe, kdy oddlužovací firmy zneužívají tíživé situace dlužníků a nechávají si platit horentní sumy v průměru 15 tisíc korun za vypracování insolvenčního návrhu. Spojením „nemorální praxe“ přitom nemyslím pouze to, že se jedná o vysoké sumy. V praxi se běžně setkáváme s tím, že oddlužovací firmy dlužníkům radí, aby si na podání osobního bankrotu vzali půjčku, s jejímž splácením si ovšem nemají lámat hlavu, protože hned poté zažádají o osobní bankrot. Takovýmto jednáním však dlužníka navádějí k trestnému činu poškozování věřitele, což dotyčný obvykle vůbec netuší.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Dřív prezidenti na summit NATO jezdili

A byli to i prezidenti z jiného tábora než vládního. V čem je to teď jiné? A o čem se tam vlastně rozhoduje a rozhoduje se tam o něčem, jakože by prezident mohl třeba svou účastí rozhodnout o něčem, co vláda nechce?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Peštová (ANO): Odešli ti, kteří byli dosazeni

20:05 Peštová (ANO): Odešli ti, kteří byli dosazeni

Projev na 24. schůzi Poslanecké sněmovny 24. června 2026 k návrh poslanců vládní koalice na vydání z…