K novému návrhu zákona o úvěru pro spotřebitele, který ve čtvrtek projednávala Legislativní rada vlády, mám jako předseda rozpočtového výboru sněmovny několik připomínek.

Úpravou podmínek pro odpovědné úvěrování se Sněmovna v posledních letech zabývala hned několikrát. Například novela zákona o spotřebitelském úvěru v roce 2012 reagovala na poněkud westernové poměry v nebankovním sektoru. I když návrh nebyl nakonec přijat, obsahoval pozdější vládní zákon některá pozitivní ustanovení, tímto návrhem inspirované, například regulaci tehdy bezbřehých rozhodčích doložek. Změny, které v legislativě přinesl rok následný, dále posílily ochranu běžných spotřebitelů před neetickými praktikami. Finančním institucím byla uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k zajištění úvěrů se již nedovoluje používat směnky nebo šeky, což bývalo zdrojem mnoha podvodů ze strany některých nepoctivých věřitelů.

Přes všechna opatření však bankovních šmejdů neubývá. Půjčovat peníze dnes může de facto každý, kdo vlastní živnostenský list, disponuje nějakými prostředky na půjčování a vyřídil si u živnostenského úřadu oprávnění. A tak v republice máme bezmála 60 tisíc nebankovních poskytovatelů, kteří nepodléhají žádné relevantní kontrole. Mohou čelit pouze statisticky nepříliš pravděpodobné kontrole České obchodní inspekce či živnostenského úřadu. Proto je nezbytné, aby i nebankovní poskytovatele svázala pravidla, která dnes musejí při sjednávání půjček a úvěrů dodržovat banky.