Historie legislativních pokusů zavést majetková přiznání v ČR je dlouhá a poučná. Málokdo si například dnes vzpomene, že systém přiznávání byl již v minulosti v našem právním řádu kodifikován. Ať to byla novela zákona o správě daní a poplatků z roku 1992 s povinností podat přiznání k majetku nad jeden milión Kč, jejíž účinnost byla několikrát odsunována a v roce 1994 Klausovou vládou zrušena.

Podobně byly zamítnuty i návrhy menšinové vlády ČSSD z roku 1999 či 2001. Propracovaný byl také návrh sociální demokracie z roku 2003, předložený ministerstvem financí do připomínkového řízení. Podle něj se na základě majetkových přiznání měla prokazovat legálnost nabytí celého majetku, a to dokonce s přesahem do doby deset let před nabytím účinnosti zákona. Pro odpor koaličních stran (KDU-ČSL a US-DEU) byl nakonec opuštěn.

Návrh konceptu, prezentovaný nyní ministerstvem financí, se výrazným způsobem odlišuje od předchozích návrhů. Ze dvou možných cest přístupu, tj. soudní cesty a daňové cesty, se ministerstvo rozhodlo pro tu druhou.

Místo konfiskace majetku, který by pocházel buď přímo, či nepřímo z nelegálních, a tedy i nezdaněných příjmů, zákon počítá se zdaněním těchto neprokázaných příjmů včetně sankce.